Žilina

Pamětihodnosti

• katedrála Nejsvětější Trojice
• Burianova věž vedle katedrály
• Mariánské náměstí (Rínok), dobře zachované čtvercové náměstí s podloubím, kostelem Obrácení svatého Pavla a sochou P. Marie
• kostelík svatého Štěpána v Dolných Rudinách (kolem 1260), románská stavba s freskami a kaplí Božího těla
• Bottův dům z 16. století
• Kostel svaté Barbory
• Považská Galéria a Považské múzeum.

Galerie

• Mariánské náměstí s kostelem sv. Pavla

• Katedrála a Burianova věž z Dolného nám.

• Fresky v kostele sv. Štěpána

• Budatínsky zámek

• Kaple na bývalém hřbitově (16. století)

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Žiliny.

Dávná doba a středověký rozvoj

Oblast dnešní Žiliny byla osídlena již v paleolitu, později tu existovalo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První zmínka o městu pochází z roku 1208, tehdy to ale byla malá slovanská osada, z níž se zachoval jen kostel sv. Štěpána. Počátkem 14. století založili němečtí osadníci nové město, které před rokem 1312 získalo městské práva, z roku 1381 pochází listina Privilegium pro Slavis krále Ludvíka I., která stanoví, že slovenští a němečtí obyvatelé mají mít ve správě města stejné zastoupení. Z roku 1378 pochází první, německy psaná část Žilinské městské knihy, obsahující Magdeburské městské právo a několik modliteb. Další část obsahuje slovenský překlad téhož od roku 1451 a další záznamy v němčině, slovenštině a latině.

V letech 1431 a 1434 město dobyli a vypálili husité. V 16. století přišla do města reformace, roku 1542 se zmiňuje střední škola a roku 1610 se zde konala významná synoda, která založila první protestantskou církevní organizaci v celých Uhrách. V 17. století probíhala rekatolizace města, které však po požárech a epidemiích v 18. století upadalo. Přesto zde vznikly barokní kostely sv. Barbory a sv. Pavla, jezuitské gymnázium (1691) a byl přestavěn i kostel Nejsvětější Trojice, od roku 2008 biskupská katedrála. V období baroka vznikl i dnešní zámek Budatín a další kláštery a stavby.

Moderní doba

Od roku 1848 byla Žilina jedním z ohnisek národního obrození. K velkému oživení hospodářství a průmyslu přispělo železniční spojení Bohumín – Košice (1872) a trať do Bratislavy (1883). Po skončení první světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa se slovenské kraje připojily k tzv. Martinské deklaraci. Představitelé Žiliny byli mezi prvními a dokument podepsali už 2. 11. 1918. Do března 1919 v Žilině zasedali celoslovenští zástupci, teprve poté se metropolí východní poloviny Československé republiky a krajiny Slovenské stává Bratislava.

Po poradě představitelů slovenských politických stran vyhlásil 6. října 1938 v Žilině Jozef Tiso autonomii Slovenska v rámci Česko-Slovenska a o den později byl prezidentem E. Benešem jmenován předsedou slovenské vlády. Město se nacházelo na hranici tzv. ochranné zóny, kterou nacistické Německo vytvořilo na severozápadním území Slovenska (většinou v horách) aby zajistilo svou vojenskou přítomnost v příhraničí vlastního území. Během Slovenského národního povstání, které trvalo od konce srpna do konce října roku 1944, se Žilina octla na osvobozeném území a nedaleko od ní byla vedena bitva o Strečnianský průsmyk. Cílem bylo získat kontrolu nad klíčovou železnicí v Pováží.

Po druhé světové válce (období socialismu)

Po osvobození Rudou armádou a obnovení Československa měla Žilina 18 000 obyvatel, o čtyři roky později se stala při správní reformě státu centrem kraje. Od roku 1949 je v Žilině městská doprava a roku 1960 je sem z Prahy přenesena Vysoká škola dopravní, roku 1996 přeměněná na univerzitu. Dochází k intenzivnímu rozvoji města budováním nových čtvrtí, avšak toto tempo značně zvolňuje krátce po další správní reformě, ve které Žilina statut krajského města ztratila a stala se součástí Středoslovenského kraje, jehož centrem je Banská Bystrica. Počátkem 70. let bylo v Dolném Hričovu vybudováno nové letiště. Staré mohlo být odstraněno a na jeho místě se mohla zajistit nová bytová výstavba.

Po roce 1989

Během politických změn, které následovaly po Sametové revoluci, nastoupila i v Žilině soutěž více politických stran. Při prvních volbách do městského zastupitelstva byl zvolen za primátora kontroverzní nacionalistický politik Ján Slota, známý také jako předseda Slovenské národní strany. Slota byl primátorem města až do roku 2006. Za jeho vlády dochází k obnově historické části města, z hlediska dopravního pak veřejnou síť MHD posílila trolejbusová síť. Nedaleko od města byla na Váhu vystavěna Žilinská přehrada, jejíž první turbína se rozjela roku 1997. Po roce 2000 se první významnější událostí stala investice korejské automobilky KIA, jedna z největších ve Slovenské republice, v rámci které byl vybudován průmyslový závod nedaleko Žiliny.