Přerov

Historie

Lovci mamutů

Území města Přerova bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou významné archeologické nálezy, především sídliště lovců mamutů v městské části Přerov-Předmostí. S růstem významu obchodu se sídelní jádro přesunulo na levý břeh řeky Bečvy. Touto částí procházely obchodní stezky, pravděpodobně šlo o místo toku řeky a dnešního Horního náměstí.

Středověk a novověk

Na území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 velkomoravské hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké hradiště, další postavili Poláci (po roce 1003). První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.

Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město, jímž byl až do roku 1487. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů, i s působením evangelické církve zvané Jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský. Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.

Návrší nad Přerovem – zvané Švédské šance – je také archeologicky cennou a v regionu ojedinělou lokalitou s dochovanými relikty opevnění zbudovaného švédským vojskem v srpnu roku 1643.

Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.

Druhá světová válka a poválečné období

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno Přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích, kde Slovák Karol Pazúr nechal v roce 1945 postřílet na tři stovky nevinných karpatských Němců, převážně žen a dětí. U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr začal.

Významným obdobím byla pro Přerov éra budování socialismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí chemického průmyslu.

Po roce 1989

Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!“. Doba byla hodně zmatená. Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám. Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.

Pamětihodnosti

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází přerovský zámek, renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ. Lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888. V muzeu jsou stálé expozice týkající se archeologie Přerovska, ukázky školních tříd z různých období, památník Jana Amose Komenského, národopisu Hané a Záhoří, entomologie, mineralogie atd. Dále se ve městě nachází např.:

• Park Michalov – jeden z největších městských parků v Olomouckém kraji
• Žebračka – národní přírodní rezervace, zřízená k ochraně pozůstatku lužního lesa v povodí Bečvy
• Mamutík Tom – socha mamuta v životní velikosti
• Pomník Jana Blahoslava – historický pomník na horním náměstí
• Přerovská synagoga – je bývalá synagoga v centru města
• Přerovská laguna – přírodní koupaliště, u kterého se nachází dětská hřiště a molo pro lodičky

Mamutov

Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci 20. století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době-kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad „přerovskou rokli“, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.

Žebračka

Severovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocenního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Betonové stromy

Tyršův most v Přerově přes řeku Bečvu byl vybudován na místě, kde nejpozději od pozdního středověku stávaly mosty různých provedení, které byly mnohokráte obnovovány a opravovány. Poslední silniční most, který na místě stál, byl betonový klenbový most o třech polích. Tento most byl v roce 1945 zničen ustupujícími německými vojsky. Na místě bylo později postaveno dřevěné provizorium a posléze, v sedmdesátých létech 20. století, zde byla zřízena ocelová lávka pro pěší. Tento most je osazen betonovými stromy. Stromy mají na výšku pět metrů, i když to tak nevypadá. Jsou ze sklobetonu, což je materiál, který je velmi tvrdý. Uvnitř je pevná konstrukce z rour a celé je to vyplněné betonem. Jeden váží přibližně tunu.

Osobnosti

• Jan Blahoslav (1523–1571), humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, autor české gramatiky, předchůdce díla Jana Amose Komenského
• Josef Černoch (1873–1953), prozaik, dramatik a publicista
• Jakob Gartner (1861–1921), rakouský architekt
• Rafael Kozák (1864–1927), katolický kněz, vojenský kaplan
• Antonín Davídek (1876–1954), lékárník, ředitel berního úřadu, otec katolického kněze a tajného biskupa Felixe Marie Davídka.
• Josef Syrový (1879–1956), malíř
• Otakar Griese (1881–1932), hermetik, astrolog, martinista, nakladatel, spisovatel a publicista
• Rudolf Weigl (1883–1957), polský biolog a imunolog, objevitel očkovací látky proti skvrnitému tyfu
• Rudolf Weiser (1885–1968), architekt
• František Rasch (1889–1918), námořník, revolucionář a účastník vzpoury námořníků rakouského válečného loďstva v Boce Kotorské
• Karel Janoušek (1893–1971), československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu, britský maršál
• Miloš Vignati (1897–1966), právník, hudební skladatel a pedagog
• Jan Vít (1897–1943), důstojník československé armády popravený nacisty
• Jindřich Suchánek (1900–1988), konstruktér jemné mechaniky
• Bohumil Pospíšil (1902–1974), spisovatel a cestovatel
• Eduard Světlík (1903–1970), malíř
• Oldřich Mikulášek (1910–1985), básník
• Bedřich Reicin (1911–1952), brigádní generál, přednosta Obranného zpravodajství, člen protistátního spikleneckého centra
• František Vrána (1914–1944), velitel 1. tankového praporu 1. československé tankové brigády
• Vilém Vignati, (1915–1981), lékař a hudebník
• Josef Kainar (1917–1971), básník, dramatik, překladatel a novinář
• Jiřina Hauková (1919–2005), básnířka a překladatelka
• Lubomír Kostelka (1927–2018), herec a moderátor
• Dana Hlobilová (1928–2022), výtvarnice, autorka skleněné fontány pro EXPO 58 v Bruselu
• František Venclovský (1932–1996), otužilec a první československý přemožitel kanálu La Manche
• Jaroslav Mazáč (1934–2006), básník
• Věra Kotasová (1939–2019), malířka, grafička a překladatelka
• Jaroslav Wykrent (1943–2022), hudební skladatel, textař a hudebník
• Pavel Novák (1944–2009), zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel
• Marie Nádvorníková (1944–2017), knihovnice, ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci
• Karel Oujezdský (1946–2025), rozhlasový redaktor a novinář
• Emil Šaloun (* 1947), hudebník, textař, scenárista a spisovatel
• Zuzana Skalníková (1949–2019) herečka a výtvarnice
• Milena Vicenová (* 1955), politička, stálá představitelka České republiky při Evropské unii
• Jaroslav Navrátil (* 1957), tenisový trenér a bývalý československý tenista
• Karel Plíhal (* 1958), kytarista, zpěvák, skladatel a textař
• Miloš Říha (1958–2020), československý hokejista a trenér
• Pavel Vrba (* 1963), fotbalista a trenér
• Lubomír Dostál (* 1965), kreslíř, básník a učitel
• Ivana Nováková (* 1965), československá reprezentantka v basketbalu, olympionička
• Michal Palinek (* 1967), československý volejbalový reprezentant
• Lenka Chalupová (* 1973), spisovatelka
• Kamil Kuča (* 1978), rektor Univerzity Hradec Králové
• Milada Spalová (* 1979), česká volejbalová reprezentantka
• Petr Dostalík (* 1979), český právník (romanista) a vysokoškolský pedagog
• Martin Zaťovič (* 1985), hokejista
• Zdeněk Zlámal (* 1985), fotbalista
• Roman Novotný (* 1986), atlet, olympionik
• Kateřina Sokolová (* 1989), Miss České republiky 2007, modelka
• Tomáš Kundrátek (* 1989), hokejista
• Mikuláš Zbořil (* 1994), hokejista

;Působili zde

• Jan Amos Komenský (1592–1670) – filozof, spisovatel a biskup Jednoty Bratrské, působil jako učitel na přerovském gymnáziu, jehož byl sám absolventem
• Jakub Škoda (1835–1885), ředitel gymnázia, komunální politik, čestný občan města
• Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel a publicista, kandidát Nobelovy ceny mírové r. 1929
• Vlastislav Chroust (1895–1977), architekt a profesor Střední průmyslové školy Přerov
• Lubomír Pleva (1929–1998), hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru