Plzeň

Historie

Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané mají vzít až do Moskvy. Dnes na osvobození Plzně upomíná Patton Memorial Pilsen – Památník americké armády 1945 provedený jako stálé muzeum.

Po únoru 1948 byla Pattonova úloha v osvobození Plzně záměrně pošlapávána a při oslavách výročí konce války nepadalo o Američanech v Plzni ani slovo.

Plzeň se také zapsala do historie bojů proti komunistickému režimu. 1. června 1953 došlo v Plzni k prvnímu protirežimnímu masovému vystoupení proti tehdy probíhající měnové reformě se střelbou do demonstrujících. Odveta komunistického vedení byla typická pro politiku tehdejší doby. Kromě represí zjištěných demonstrantů, převážně dělníků Škodovky, zbouralo komunistické vedení tehdejšího Plzeňského kraje pomník T.G. Masaryka, jako symbol nežádoucí demokracie. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku (tzv. východoněmecké červnové povstání vypuklo až o dva týdny později 17. června 1953).

Na konci 50. let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby, tzv. sídlišť, a to podobným způsobem, jako tomu bylo v celé republice. První rozsáhlý areál vznikl na Slovanech, následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak Bory. Dne 20. ledna 1969 se na blízkém náměstí T. G. Masaryka upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník Josef Hlavatý. Výstavba se v 70. a 80. letech přesunula na sever, budovala se rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před Sametovou revolucí se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice, kde se pokračuje v budování nových domů ještě dnes. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 tisíc obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice a Plzeň získala hranice, jaké měla do roku 2002.

V 90. letech byla k Plzni postavena i dálnice D5, která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhla až do prvního desetiletí 21. století.

Evropské hlavní město kultury 2015

V září 2010 vyhlásili zástupci mezinárodní poroty v Praze město Plzeň za vítěze soutěže o titul Evropské hlavní město kultury roku 2015. Ve finále měřila své síly Plzeň s Ostravou. V rámci projektu je například budováno nové divadlo, ve Štruncových sadech v okolí fotbalového stadiónu vzniklo sportovně-relaxační centrum, na Světovaru pak celá multikulturní čtvrť věnovaná designu a neprofesionálním umělcům.

Koncem dubna 2014 získal projekt Cenu Meliny Mercouri, kterou doporučuje monitorovací a poradní výbor pro Evropská hlavní města kultury. Podmínkou bylo naplnění předem daných kritérií připravenosti, Plzeň 2015 tak pro svůj projekt získala dotaci 1,5 milionu euro. Plzeň 2015 o.p.s. momentálně vede Jiří Suchánek.