Prlov

Historie

Prlov byl založen sloučením několika pasekářských samot do jednoho fojtství. První písemná zmínka se váže k listině Avignonského papeže(Avignonské zajetí), kde figuruje jako součást Vizovického panství.

Další listinné dokumenty ze středověku, konkrétně z roku 1361, se týkají soudních sporů mezi cisterciáckým klášterem Smilheim ve Vizovicích a pány ze Šternberka o vlastnictví několika obcí.

Další epizodou a to velmi významnou byla role celého Valašska, ale je doložena účast i obyvatel Prlova,na protihabsburských povstáních spojených s válečnou vřavou třicetileté války, kdy se Valaši hlásící se k protestantské víře přidali na stranu nepřátel Katolické ligy. Se zbraní v ruce se postavili proti cizácké vrchnosti a vojskům olomouckého arcibiskupa, na stranu Švédů. Část Valachů se připojila ke švédskému vojsku a bojovala se zbraní v ruce, další vykonávali z dnešního pohledu špionážní práci a nakonec dodávali švédským oddílům potraviny, hlavně máslo, sýry, drůbež, zvěřinu a sůl a jiný potřebný materiál, který Švédové s vděkem přijímali.

Konečná porážka a hromadná poprava nejméně 200 lidí ve Vsetíně v únoru 1644 udělala krvavou tečku v boji Valachů za svoji víru a přišla násilná rekatolizace. Z historických pramenů víme že během této exekuce byli popraveni také prlovští muži, bližší údaj o počtu však chybí.

Další tragickou událostí v dějinách Prlova se stal rok 1663 kdy byla vesnice z části vypálena 23 lidí zabito a neznámý počet obyvatel byl odvlečen do otroctví. Původcem těchto zvěrstev byla osmanská vojska, která drancovala moravské vesnice ve válce Osmanské říše proti Svaté říši římské za panování císaře Leopolda I. Obce v celém regionu stihla obdobná pohroma a jen pro zajímavost v sousední Lužné zahynulo 112 osob.

Do revolučních let 1848-1849 patřil Prlov pod Vizovické panství. Od roku 1850 spadal pod politický okres Uherský Brod, 1868 Holešov, 1935 Zlín a od roku 1949 Vsetín.

První světová válka poznamenala snad všechny vesnice a Prlov není výjimkou. Do zákopů na fronty 1. světové války bylo odvedeno 95 mužů. Osm z nich se dostalo řízením osudu do proslulých Československých legií. Tato událost světových dějin stála valašskou ves sedmnáct lidských životů.

Druhá světová válka

23. dubna 1945 v ranních hodinách obklíčilo Prlov zhruba 600 příslušníků ZbV (Zur besonderen Verwendung-k zvláštnímu určení) komanda Nr. 31 z Vizovic pod vedením SS-obersturmfuhrera Ericha Wienecke a speciálního oddílu – SS-JAGDGRUPPE 232 „JOSEF" (Speciální stíhací svaz jihovýchod,stíhací skupina Slovensko) v jehož čele stála dvojice ostřílených esesmanů, SS- obersturmführer (nadporučík) dr.Walter Pawlofski a spolu s ním SS- oberscharführer (praporčík) Kurt Werner Tutter,který po roce 1948 uvízl v síti komunistické Československé tajné služby a byl agentem kontrarozvědky. Do odpoledních hodin vyslýchali občany v místním hostinci a poté se s vybranými osobami, kterých bylo osmnáct odebrali k vykonání strašného nelidského činu. Osm usedlostí vypálili a v nich skončilo svůj život 15 lidí.SS partyzánům. Celkem však v důsledku celé akce přišlo o život 23 osob: kromě již zmíněných patnácti upálených byli tři aktivní partyzáni, prlovští občané, téhož dne oběšeni poblíž Bratřejova. Jeden muž, který toho dne unikl z hořícího domu, byl později vypátrán gestapem a spolu z dalšími dvěma lidmi z Prlova byli nejdříve mučeni a potom popraveni. Jeden muž byl zabit již 19. dubna při akci proti Ploštině. K prlovské tragédii se počítá i smrt jednoho občana blízkého Pozděchova a mezi 15 upálenými byl jeden občan též blízkého Bratřejova.

Po masakru v Ploštině se jednalo o další akci jednotek, které spadaly pod Stíhací svaz SS, jehož velitelem byl Otto Skorzeny.