Malá Bystřice

Historie

Obec vznikla roku 1620 z rozptýlených pasekářských usedlostí, které tu zakládali poddaní z rožnovského panství. Roku 1629 se již dělal rozdíl mezi Velkou (dnes Valašská) Bystřicí a Malou Bystřicí, neboť se hovoří o Bystřičkách.

Učitelé do obce zprvu docházeli z Valašské Bystřice, vyučovalo se třikrát týdně. Moravské místodržitelství rozhodlo roku 1868 zřídit dva školní obvody. Tehdy byla vystavěna školní budova Na Santově pro katolíky, evangelíci si pronajali místnost v Okluce pod kopcem Ostrým. Po roce 1874 byla škola Na Santově prohlášena za veřejnou. Škola byla zrušena roku 1971.

Polovina obyvatel Malé Bystřice byla katolického vyznání a polovina vyznání evangelického, což dokládá stav z roku 1900, kdy bylo v obci 384 katolíků a 385 evangelíků. Katolíci byli přifařeni do Valašské Bystřice a evangelíci náleželi k farnímu sboru ve Velké Lhotě.

Vedle zemědělství tvořily doplňkový zdroj obživy hlavně práce v lese, tradiční výroba dřevěného nářadí, šindelů, kapesních nožů, metel a okřínů na chleba.