Bystřička

Galerie

• Pohled na část obce Bystřička

• Vlaková stanice Bystřička na železniční trati 280

• Skála Havranka, přírodní rezervace Klenov

Historie

Jako samostatná ves se Bystřička poprvé připomíná roku 1647, do té doby byla součástí obce Růžďka, kdy byla založena vsetínským pánem Mikulášem Pázmánym. Vznikla na potoku stejného jména, který se vlévá na severozápadním okraji katastru obce do řeky Bečvy. Do poloviny minulého století byla Bystřička charakteristickou zemědělskou obcí. Později se rozšířily některé druhy domácí výroby, typické pro Valašsko: výroba křiváků (kapesních nožů) a dřevěného zemědělského nářadí. Roku 1770 se připomíná pod Klenovem lom na vápenec a pec na pálení vápna. V letech 1908 - 1912 byla vybudována údolní přehrada, která měla vodou zásobovat plánovaný průplav Dunaj-Odra-Labe. Část kamenů hráze pochází z místního lomu, odkud byla na staveniště dopravována úzkokolejnou dráhou. Přehrada pozměnila tvář obce a přeměnila ji v jedno z turistických center Valašska.

Na vrcholku Klenova byly nalezeny pozůstatky pravěkých valů. Koncem 13. století vybudovali na skalním vrcholku Klenova svůj hrad Freundsberg templáři, který pravděpodobně patřil do linie strážních hradů, jako např. Pulčín. Byl dřevěný a stával na samotném vrcholu kopce. Připomínán je pouze roku 1308. Hrad vyhořel a nezachovaly se z něj žádné zbytky.

Na katastru obce již dříve stála zaniklá a zpustlá obec Svojanov, ta byla připomínána již před rokem 1505 a znovu ji objevil první kronikář Bystřičky Jan Rous. Také na místě dnešní části Konvice stávala osada, která byla zničena povodní.

Významní rodáci

• Pavel Drda (1958), sochař