Staré Město (Okres Uherské Hradiště)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Starém Městě (okres Uherské Hradiště).

Kostel svatého Michaela archanděla (Staré Město)
Památník Velké Moravy
Rotunda svatého Michala
Sousoší svatého Jana Nepomuckého
Kostel svatého Ducha, ve výstavbě, přípravné práce začaly roku 2001

Historie

Předvelkomoravská historie

Území Starého Města bylo osídleno již od pravěku. Archeologickými výzkumy je osídlení doloženo v době kamenné, bronzové i železné.

Nejvýznamnějším zástupcem lidu starší doby bronzové je lid únětické kultury, jehož osídlení se předpokládá v místech poblíž hřbitova, bližší konkrétní doklady v podobě kostrových hrobů jsou z lokality Zahrádky. Lid střední doby bronzové zanechal artefakty ve staroměstské lokalitě Špitálky a Čertůj kút. Z mladší doby bronzové existuje ojedinělý doklad osídlení lidu velatické kultury z lokality Špitálky. Zato doklady o osídlení lidu kultury lužické je jedenáct. Jedná se o Čertúj kút, Zadní Kruhy, Zahrádky, Trávník, Na Valách, Na Dědině, Za Kostelíkem, Špitálky, Nový Svět, Olší a Špilov. Ze starší doby železné - halštatské je doloženo osídlení lidu kultury platěnické z Čertova kúta a z polohy Padělky. Z doby laténské se předpokládá keltské osídlení v poloze Zadní Kruhy, které završilo pravěký civilizační proces.

Ze starověké doby římské a doby stěhování národů se předpokládá germánské sídliště na Čertově kútě. Oproti vzácným nálezům germánským častějšími a zajímavějšími se jeví nálezy římské provenience především z poloh Špitálky a Na dědině.

Někdy na přelomu 6. a 7. století již byi Slované usídleni na ostrožně Na Valách. Přítomnost další osady je možná Na Špitálkách. V růběhu 8. století došlo k osídlení dalších lokalit v katastru Starého Města v polohách Na Zerzavici, Za Radnicí, Za Zahradou. Někdy v polovině 8. století nebo krátce po ní byla na sídlišti Na Valách vybudována hradba s příkopem, čímž vzniklo opevněné hradisko.

Velkomoravská historie

Okolo poloviny 9. století došlo na Valách k výstavbě zděného kostela. Akropole Starého Města „Na Valách“ dosáhla rozmachu ve druhé polovině 9. století. Založením dalších sídlišť v těsné blízkosti vznikl rozsáhlý opevněný útvar městského typu, dnes označovaný termínem "aglomerace", na tehdejší poměry s mimořádnou koncentrací obyvatelstva. Lokalita Na Valách se postupně stala centrálním pohřebištěm celé aglomerace, čímž zaniklo prvotní hradisko. V důsledku toho zřejmě také došlo k přestěhování části obyvatel do jiných částí aglomerace.

Zástavba aglomerace byla členěna na účelové areály včetně výrobních okrsků specializované řemeslné výroby, podléhající určité urbanistické koncepci (mocenský areál Na Dědině, výrobní areály Na kostelíku, resp. U Víta, Na Špitálkách a Nad Haltýři, tržní prostranství Salaška, centrální nekropole Na Valách, sídelní okrsky Za Zahradou, Na Špitálkách a Rybárny, ostrov sv. Jiří i s mocenskou a výrobní složkou, centrální církevní areál na sadské ostrožně Derfla). Uvnitř, na hranici i vně aglomerace se nacházejí doklady o několika druzích fortifikací od opevnění tzv. lehčí konstrukce (např. tzv. Christinův val starobylé konstrukce i tvaru) až po nejpevnější hradbu doposud zjištěnou v rámci našich velkomoravských hradisek, a to ve východní části uherskohradišťské čtvrti Rybárny v poloze Bumbalov. Hradba skořepinové konstrukce s masívní, přes 2 metry silnou kamennou plentou, byla široká téměř 10 metrů.

Povelkomoravská historie

Když v průběhu 10. století Morava ztratila své velmocenské postavení, projevilo se to pochopitelně i na velkosídlišti na území Starého Města. Dřívější hradiště se přeměnilo na trhovou ves, která nesla název Veligrad (villa Veligrad), jak připomíná známá listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kam je obvykle přesněji řazen vznik tohoto dokumentu, nebo také listina z r. 1228 (výčet statků velehradského kláštera v privilegiu Přemysla I. Otakara), v níž se uvádí Weligrad, dříve město, nyní městys, nebo též někdejší hradiště, nyní trhová obec (Weligrad, civitas primo, modo burgus). Význam této trhové vsi, kde "trhy se konaly od nepaměti", znovu vzrostl, když moravský markrabě Vladislav Jindřich na počátku 13. století v roce 1205 založil v blízkosti Veligradu cisterciácký klášter. O "staré a známé trhové právo" však Veligrad přišel v roce 1257, když došlo z příkazu českého panovníka Přemysla Otakara II. k přenesení tržních práv z Veligradu a blízkých Kunovic) na nově založené město na ostrově v řece Moravě, které dostalo nejdříve název Nové Město, o rok později Nový Veligrad a teprve později na počátku 14. století, když se jméno Velehradu vžilo pro novou obec okolo velehradského kláštera, ustaluje se pro Nový Veligrad název Hradiště (popř. Hradiště nad Moravou), od 17. století Uherské Hradiště. Naposledy je staroměstské sídliště jmenováno Veligradem v listině českého krále Jana Lucemburského z 2. března 1315 (CDM VI., č. 88, s. 61). V listině Alberta ze Zdounek z 5. února roku 1321 se již nazývá Starým Městem. Od této doby se původnímu Veligradu začalo říkat Antiqua civitas – Staré Město, Klášter ve Starém městě vybudoval hospodářský dvůr, který sloužil k jeho zásobování.

Až do poloviny 15. století náleželo město pod staroměstskou farnost. Avšak úpadek velehradského kláštera za husitských válek způsobil, že bylo Staré Město dáno klášterem do zástavy městu Uherské Hradiště a v 16. století se Staré Město podle zemských desk stalo majetkem Uherského Hradiště. Pro hradišťské měšťany mělo Staré Město zvláštní význam jako zemědělské středisko s hospodářskými dvory a výnosnými svobodnými statky.

Od poloviny 19. století se změnil do té doby vyloženě zemědělský charakter obce. Byla vybudována a v roce 1841 uvedena do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda, která spojila Staré Město s Vídní a s průmyslovými oblastmi na severu Moravy a ve Slezsku. Založení cukrovaru bratří Mayů v roce 1868 a dalších průmyslových podniků vedlo k tomu, že se tu vedle zemědělského obyvatelstva objevila početná vrstva dělnictva.

V roce 1990 se na základě lidového referenda Staré Město osamostatnilo odloučením od sousedního Uherského Hradiště a v roce 1997 bylo Staré Město povýšeno na město. Ve stejném roce 1997 zasáhla Staré Město stoletá voda z rozvodněné Moravy. V důsledku katastrofální povodně bylo zbouráno celkem 93 domů.