Ostrožská Lhota

Pamětihodnosti

Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího v pozdně barokním stylu pocházející z roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan. Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedky je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě a od roku 1958 je kulturní památkou. Latinský nápis s chronogramem na soklu zní: „DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta“ (česky: Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel).

Na kopci nad obcí směrem k Blatnici se nachází římskokatolické poutní místo Svatý Antonínek s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1670 (znovu vystavěna 1819).

Historie

Obec se nachází na území někdejší Lucké provincie, které bylo trvale osídlováno teprve od počátku 13. století. Ve 14. století v jejím katastru existovala osada Smíchov, která dle tradice nejpozději za třicetileté války zanikla a někteří její obyvatelé se přesunuli do Ostrožské Lhoty. V katastru obce se taky nacházela dnes již zaniklá osada Sezemín (na dnešní cestě ke Svatému Antonínku).

První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy moravský markrabě Jan Jindřich odkázal panství ostrožské svému synu Soběslavovi. Obec je tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).

V roce 1421 museli doposud katoličtí farníci přijmout po vzoru svého pána Haška z Waldsheimu náboženství Moravských bratří a během husitských válek bojovali spolu s husity.

Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války.

V květnu 1605 vyplenily obec oddíly Bočkajovců.

Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství Jan Bernard z Kunovic do Sedmihradska a jeho majetek koupil roku 1625 Gundakar z Lichtenštejna, v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku 1918. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655 zbudován první kostel.

Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády Kuruců, Turků a Tatarů z Uher a byla mnohokrát vypálena.

Samostatná farnost byla v Ostrožské Lhotě zřízena lokálií 21. listopadu 1765 přispěním lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 zřízena kuracie a v roce 1867 fara. Farnost Ostrožská Lhota dnes náleží k děkanátu Uherské Hradiště a arcidiecézi olomoucké.

Rodáci

• Mons. ThDr. Antonín Šuránek (29. května 1902 v Ostrožské Lhotě – 3. listopadu 1982 v Petřkovicích) – spirituál olomouckého kněžského semináře, Služebník Boží, pohřben na ostrožskolhotském hřbitově
• Charles Paul Blahous III (narozen 1963 v Alexandrii v USA) – někdejší speciální asistent prezidenta USA George W. Bushe pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků českých emigrantů původem z Ostrožské Lhoty