Chlumec

Historie

Nejstarší zmínky

Roku 1830 přešel Chlumec pod správu šlechtického rodu Westphalen-Fürstenberg, největší těžaře hnědého uhlí v regionu. Westphaleni panství dále zvelebovali a připojovali sousední obce. Roku 1891 hrabě Otakar Klement Westphalen, syn prvního majitele panství Klementa Augusta Westphalena, prodal veškeré důlní vlastnictví Mostecké společnosti pro dobývání uhlí a nadále se již věnoval jen zemědělství. Roku 1838 si nechali Westphalenové pod kaplí vybudovat rodinnou hrobku. Poslední majitel panství hrabě Bedřich Ferdinand Westphalen odešel v červnu 1945 se svou rodinou do kraje svých předků – Vestfálska v SRN.

Druhá světová válka

Koncem druhé světové války byly na zámku ubytovány jednotky SS. Válečné události se chlumecku vyhnuly, avšak již 9. května 1945 prolétávalo nad obcí sovětské průzkumné letadlo. Jeden z místních chlapců však na něj z prostoru Horky začal střílet – netrefil. Netrvalo však dlouho a na obloze se objevila skupina stíhaček, která celou obec zasypala bombami. Byl vážně poškozen zámek, pila, pivovar a mnohé další objekty. Z jubilejního pomníku si dokonce sovětští piloti udělali terč, to když schválně stříleli do sochy lva na jeho vrcholu. Zabito bylo na 86 občanů, jejichž hromadný hrob se nachází na místním hřbitově. V poválečném období se pak obci nevyhnul odsun německého obyvatelstva a příchod nových lidí z vnitrozemí.

Období komunistické totality

Celý zámecký areál byl po válce převeden pod nově vzniklý státní statek, který v něm zřídil sklad sena, čímž zahájil jeho postupnou devastaci. Definitivní tečku po něm udělal požár v roce 1958, který zámek zcela zdevastoval. Jeho trosky byly zbourány v souvislosti s výstavbou silnice číslo 13 pod obcí. Areál starého zámku, stejně tak jako pivovaru postupně chátral, až v sedmdesátých letech došlo k jeho likvidaci. Ve stejné době také zanikl zámecký park.

I v době komunistické totality se měnilo území Chlumce. V květnu 1976 byl k Chlumci připojen sousední Stradov a byl pro ně zřízen společný Místní národní výbor (MNV). Sloučení bylo motivováno vytvořením většího hospodářského celku zemědělské výroby, Chlumec se měl stát střediskovou obcí. Stále se rozvíjející těžba hnědého uhlí v okolí postupně likvidovala řadu obcí a jejich obyvatelstvo bylo přesídleno mimo jiné právě do Chlumce. Důsledkem byla výstavba panelových sídlišť na konci 70. a v 80. letech a tedy narušení venkovského rázu obce. Podle zrušených obcí jsou dnes v Chlumci pojmenovány některé ulice, například Zalužanská, Vyklická nebo Tuchomyšlská. Další rozšíření obce následovalo 1. 7. 1980, kdy byl k Chlumci připojen Žandov, a to i proti vůli jeho občanů – o připojení rozhodlo plénum ONV v Ústí nad Labem.

Od 1. ledna 1986 byl Chlumec společně s Chabařovicemi začleněn do města Ústí nad Labem, které se současně stalo statutárním městem. Jejich správním orgánem byl v té době Obvodní národní výbor 2 Ústí nad Labem-Chlumec, který sídlil v Chlumci. Chabařovice byly odsouzeny k úplnému zániku kvůli uhelným ložiskům pod jejich územím a v blízkém okolí.

Po roce 1989

Po revoluci v roce 1989 byly plány těžby přehodnoceny a 1. září roku 1990 se ObNV 2 Ústí nad Labem – Chlumec rozpadl. Chlumec se tedy opět osamostatnil, v rámci jeho území byl v té době ještě Přestanov. Kromě toho se obnovila samostatnost Chabařovic, Roudníků a zbylého území Hrbovic, Vyklic a Zalužan.

V té době byl také opraven kostel, jubilejní památník bitvy i všechny kaple v katastru obce. Díky telnickému starostovi Jaroslavu Doubravovi byly opraveny věžní hodiny kostela sv. Havla.

Místní referendum v Přestanově konané 12. září 1992 přineslo dosud poslední územní změnu, a to osamostatnění Přestanova od 1. ledna 1993. Samostatný Chlumec se od 1. ledna 1999 formálně člení na části Chlumec, Žandov, Stradov, Český Újezd a Střížovice.

7. září 2011 požádalo obecní zastupitelstvo o určení obce Chlumec městem. Žádost podpořilo výsledky obecní ankety, v níž podání žádosti podpořilo 316 osob a proti se vyslovilo jen 66 osob. Usnesení zastupitelstva se odvolává též na skutečnost, že již Kosmova kronika zmiňuje počátkem 12. století Chlumec jako oppidum (město), nikoliv jako oppidulum (městečko). Důvodová zpráva zastupitelstva uvádí, že získání statutu města nepřináší žádné výhody v současnosti, ale může se ukázat jako výhodné kdykoliv v budoucnosti a též je to možností, jako obnovit a posílit postavení Chlumce při jednáních a je to též záležitost pocitová, prestižní a prezentační. Dne 26. června 2012 vláda vyjádřila se žádostí souhlas. Dne 21. srpna 2012 byla obec rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR povýšena na město. Od 1. července 2006, kdy vstoupila v platnost novela zákona o obcích upravující udělování statusu městyse a města, se jedná (po Dobřichovicích) teprve o druhou obec, které byl status města udělen nově na základě splnění obecných podmínek, nikoliv pouze navrácen.

17. dubna 2012, ještě před povýšením na město, obec obdržela dekret o udělení znaku a vlajky (dosud používaný znak nikdy nebyl oficiální).