Moldava

Pamětihodnosti

• Kostel Navštívení Panny Marie s cibulovitou věží, vystavěný roku 1687 na místě staršího kostela. Stojí na Dolní Moldavě u hřbitova v zadní části obce. Západní věž nese zvon z roku 1923 od Richarda Herolda. Kromě toho se zde nacházejí ještě tři další závěsy ze zrekvírovaných zvonů.
• Hřbitov
• Pomník Františka Koubka
• Věžička na Novém Městě. Na střeše domu, stojícího za hospodou Bendlovka, je umístěna jednoduchá věžička se zvonem
• Sklářská hut. V letech 1991–1992 byla na základě poznatků archeologických výzkumů Archeologického ústavu v Mostě postavena kopie středověké sklářské pece. Jde o unikátní technickou stavbu, která byla navržena do soupisu státem chráněných památek. V letech 1992–1994 v ní byly realizovány tři experimentální tavby, při kterých byly prověřovány středověké technologie tavení, chlazení a tvarování skla. Tvarování skla prováděli nejlepší sklářští mistři z Novoborska. Replika středověké sklářské huti je součástí Naučné sklářské stezky a nachází se v lokalitě Horní Moldava.V důsledku kulturní lhostejnosti byla stavba ponechána svému osudu. V krátké době došlo vlivem extrémních klimatických podmínek k její částečné destrukci jejíž přirozený postup je nyní možno sledovat " in natura".

Historie

Stáří osídlení v okolí Moldavy dokládají nálezy z mladší doby kamenné. Ves se nacházela na staré solné stezce z Hrobu na Frauenstein v Sasku. Krušnohorský pomezní hvozd lákal svým přírodním bohatstvím již odedávna skláře, neboť ke sklářskému podnikání bylo zapotřebí velkého množství dřeva První doklady o sklářství na Moldavě na území rýzmburského panství pocházejí z roku 1392. Jedná se o účty na dřevo uložené ve Státním archivu v Drážďanech. Existenci hutě pak dokládá listina ze 4. února 1398, kde Boreš z Rýzmburka prodal lesní huť míšeňskému markraběti Vilému z Míšně z rodu Wettinů. V roce 1346 se objevuje v církevních účtech míšeňské kapituly jméno Mulda. Tento rok dokládá stavbu pravděpodobně dřevěného kostelíka. První písemná zmínka o samotné obci pochází až z roku 1402.

Při archeologických průzkumech bylo v okolí Moldavy nalezeno pět sklářských hutí, které tvoří dnes součást naučné stezky Po stopách sklářství na Moldavě. V letech 1537–1547 stanovil král Ferdinand I. pevné zemské hranice a Moldava připadla české straně. V roce 1560 se na Moldavě těžilo stříbro, těžba však netrvala dlouho.

Během třicetileté války zde prošla saská, švédská i císařská vojska, prchal tudy Albrecht z Valdštejna po porážce u Lützenu.

Vzhledem k blízkosti hranic zde byly problémy s protestanty a katolíky. Při násilné rekatolizaci chodili Moldavští na bohoslužby do sousedního Hermsdorfu a katolický kostel zel prázdnotou. Násilí se neobešlo bez útěků za hranice. Od roku 1687 je veden katolický farář při moldavském kostele Navštívení Panny Marie.

Tereziánský katastr uvádí 37 hospodářů, 4 mlynáře, ševce, krejčího, tesaře a šenkýře. Lidé chovali dobytek a pracovali v lese. Moldavské dřevo bylo exportováno do Saska, především do freiberských dolů. Mezi Moldavou, Oldříšem a Novým Městem jsou dodnes rozsáhlá rašeliniště. Rašelina se těžila a dovážela z hor do lázní v Teplicích, nebo za hranice. Rok 1787 uvádí 81 domů a 4 domy z osady Vápenice. Na počátku 19. století byla na cestě Mikulov–Freiberg zřízena celnice.

V roce 1833 bylo na Moldavě 701 obyvatel a 105 domů, za deset let 741 obyvatel ve 112 domech. V roce 1850 se k Moldavě přičlenily osady Pastviny a Oldříš, později se však opět osamostatnily.

Moldavská škola byla založena v roce 1792, jako jednotřídka fungovala pouze v zimě, dvoutřídní škola se otevřela v nové budově roku 1870. Do školy na Moldavě chodily až do roku 1867 i děti z Pastvin.

V roce 1880 je uváděno 723 obyvatel, roku 1885 zde bylo 125 domů a 732 obyvatel, roku 1890 136 domů a 864 obyvatel, z nichž 23 bylo české národnosti, roku 1921 měla obec 114 domů a 930 obyvatel, (43 Čechů) a roku 1930 875 obyvatel.

V letech 1871–1884 byla vybudována Moldavská horská dráha, která obec spojila s Mostem. O rok později byl dokončen železniční hraniční přechod do Holzhau, který umožnil železniční spojení do saského Freibergu. Dopravovalo se po ní uhlí, vytěžená ruda, dřevo z Krušných hor a samozřejmě turisté. V roce 1997 byla větší část zbývající trati prohlášena za kulturní památku. Hovoří se také o znovuobnovení dráhy do Saska, neboť trat byla v Německu zrušena a koleje vytrhány.

Na Dolní Moldavě byla 60. letech nalezena žíla fluoritbarytu, nejvýznačnější v celých Čechách. V roce 1960 byla k Moldavě připojena osada Nové Město.