Hrob

Pamětihodnosti

Kostel sv. Barbory

Kostel, postavený v průběhu středověku, byl v 19. století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z r. 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z r. 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.

Evangelický kostel

Kostel z počátku 20. století. Za I. světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny nové litinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.

Další pamětihodnosti

• Kaple z roku 1904. Kaple stojí na okraji obce při cestě do Nových Verneřic. V průčelní věžičce se nachází zvon.
• Socha svatého Josefa na náměstí.
• Socha svatého Valentina.
• Kašna na náměstí.
• Radnice.
• Fara.
• Kaple v Křižanově. Kaple s vročením 1735 stojí pod dvěma lipami v obci při průjezdní silnici. V zadní věžičce kaple zvon.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy vsi Hrob a vedlejší Verneřice získal do svého majetku osecký klášter. Údajně v té době již stál v Hrobu i kostel - to je ovšem založeno na účelovém výkladu zmíněné listiny. V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města. V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize , což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu, který se znovu vzmáhá až po polovině 15.století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477 – 1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16.století se znovu rozvíjí hornická činnost. Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia. Kostel v Hrobech byl totiž postaven ze stavebního materiálu, jehož vlastníkem byl osecký klášter, a na klášterním pozemku bez souhlasu kláštera. Přesto se poboření kostela pokládalo za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě. Tato událost spolu s uzavřením nekatolického kostela ve východočeském Broumově (rovněž postaveného bez svolení kláštera na klášterním pozemku ) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.