Duchcov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Duchcově.

Zámek Duchcov

Související informace naleznete také v článku Duchcov (zámek).

Související informace naleznete také v článku Kostel Církve československé husitské (Duchcov).

Kostel Církve československé husitské je secesní evangelický kostel postavený drážďanskými architekty Juliem Willi Gräbnerem a Rudolfem Schillingem. Postaven byl 12. listopadu 1899–1902. Vysvěcen byl 20. dubna 1902.

Věž kostela-Soví věž je vysoká necelých 42 m a slouží k vyhlídkovým účelům.

V současnosti je kostel uzavřen veřejnosti až na příležitostné dětské umělecké výstavy a pěvecká vystoupení. Bohoslužby se konají každou 2. a 4. neděli v přilehlé farní budově.

Kostel je zapsán ve státním seznamu památek.

Kaple sv. Barbory

Hřbitovní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého je barokní stavba postavena podle plánu Octavia Broggia z roku 1726 a dokončena F. I. Préem roku 1731. Na místě kaple stála dříve kaplička postavená zřejmě již v 16. století. Stavbu obklopoval hřbitov s branou a s kostnicí. Do roku 1702 se také v kapli pohřbívalo. V kapli se dochovaly dodnes náhrobky z první poloviny 18. století. Bývalý hřbitov u sv. Barbory je i pravděpodobně místem posledního odpočinku Giacoma Casanovy, který zde žil a zemřel. Kaple nese i jeho pamětní desku.

Heymannova kaple

Kaple se nachází v Havířské ulici, v domě č. 30. Je to stavba v barokním slohu a jejím zakladatelem byl P. Johann Christoph Heymann z roku (okolo) 1700 (nebo 1600 ). Sloužila jako domácí kaple svému majiteli a jedná se o poslední stavbu tohoto typu v Duchcově. V současnosti (2008) není kaple přístupná.

Zaniklé památky

• Stará radnice. Radnice vyhořela i s velkou částí města v roce 1709. Následně byla opravena a roku 1714 pro ni vyrobil Zachariáš Dietrich nový zvon. V roce 1855 byla zbořena.
• Kostel sv. Jiří. Kostel je doložen ve 13. století. V roce 1845 byl odstraněn.
• Kostel sv. Kříže. Kostel ze 14. století byl v 18. století nahrazen zámeckým špitálem s kaplí Nanebevzetí Panny Marie, který byl zbořen v 60. letech 20. století.
• Kostel sv. Petra a Pavla ve zbořené obci Liptice. Kostel z roku 1727 zanikl spolu s obcí při těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Kostelní zvony byly už předtím zrekvírovány za I. světové války, a to zcela spontánně, bez vědomí děkana. Nacházely se zde dva zvony z roku 1585. Roku 1929 dostal kostel nový zvon od Rudolfa Pernera. Ten byl zrekvírován za II. světové války.

Další památky

• Sloup Nejsvětější Trojice v Zámecké zahradě
• Sfingový rybník
• Sloup sv. Vavřince
• Socha Walthera von der Vogelweide
• Zahradní dům
• Zámecká zahrada
• Dům v Husově ul. 13
• Duchcovský viadukt
• Kašna se sochou sv. Floriana
• Knížecí zahrada
• Památník obětem střelby u Duchcovského viaduktu od Karla Lercha
• Vodárenská věž

Historie

V dobách pravěku byl dnešní Duchcov osídlen různými kmeny – dochovaly se po nich prsteny a náramky. Obec samotná vznikla v závěru 12.století. Město mělo mnoho jmen: jako ves pod názvem Hrabišín vystupuje na počátku 13. století, později se mění na Tokczaw (1241), Dokczaw a roku 1663 Duchcov.

V době třicetileté války (1618–1648) bylo město zpustošeno, ale zároveň se stalo sídlem rodu Valdštejnů, kteří zde podnítili další stavební činnost. V 18. století na valdštejnském zámku působil i Giacomo Casanova.

Na počátku 19. stol. měl Duchcov cca 150 obytných domů s cca 800 obyvateli. První snaha o zahájení těžby hnědého uhlí je datována k roku 1761. Roku 1763 v Duchcově vzniká manufaktura na výrobu punčoch. Tento rok také vzniká první obecní důl- Sv. Trojice. S rozvojem železnice v 19. století dochází k zvýšení významu Duchcova jako dopravní křižovatky, zahájena je také povrchová těžba uhlí. Ta s postupem techniky v minulém století narostla do takových rozměrů, že ohrozila samotnou existenci města (v okolí Duchcova zanikly v důsledku těžby desítky obcí).

Roku 1849 vzniká duchcovský cukrovar a první sklárna v severozápadních Čechách.

V 80. letech 20. století byla vážně zvažovaná možnost likvidace Duchcova a využití zásob hnědého uhlí, které jsou údajně ukryty pod městem. Došlo už k zbourání několika významných památek – v roce 1959 zejména barokní špitál v zámecké zahradě (do dnešních dní se z něj zachovala pouze klenutá freska Václava Vavřince Reinera, která byla přenesena do kopule pavilonu v zámeckém zahradě). Paradoxně hlavním argumentem proti zboření města, který nakonec porazil zájmy těžařů, nebyl zámek nebo významné sakrální stavby, ale existence tzv. duchcovského viaduktu. Z hlediska architektury jde o zcela průměrnou stavbu, vázala se však k němu pro komunistický režim významná událost. U duchcovského viaduktu došlo v období velké hospodářské krize v 30. letech 20. století ke střetu stávkujících dělníků s četnictvem, označovanému jako Duchcovská stávka. Čtyři dělníci byli zastřeleni, několik dalších zraněno. Na základě této události se ujalo (po roce 1948) heslo „Masaryk střílel do dělníků", přestože TGM akci odsoudil až do personálních důsledků (odvolání ministra vnitra ). Viadukt byl vyhlášen národní kulturní památkou, ale tento status jí byl odebrán nařízením vlády ze 16. srpna 1995.

V ulici Giacoma Casanovy (dříve ulice Mostecká ) se nachází Český dům, jenž nese pamětní desku Tomáše G. Masaryka. V restauraci U Fričů bývala první česká škola na severu Čech. V letech 1853–1960 byl Duchcov okresním městem.

10. dubna 1881 byla ve starém nádraží zavedena první telefonní linka v Čechách. Byla propojena se správní budovou dolu Richarda Hartmanna v Ledvicích. Okolí nádraží je zachyceno ve filmu Případ pro začínajícího kata. V současnosti (listopad 2011) jedná město se Správou železniční dopravní cesty o koupi. Dále se ve městě točily scény z filmu Henry IV. a také z akčního seriálu Missing (Pohřešovaní).

O městě, resp. o duchcovském viaduktu pojednává v pořadí 26. dokument Osudové okamžiky – Duchcov 1931 – byl Masaryk odpovědný za střelbu do dělníků u duchcovského viaduktu? (Rudé Právo tehdy přineslo "zdařilou" karikaturu Tomáše Garrigua Masaryka v běhu, ověšeného granáty a puškami s bajonety s nápisem: "Sociálfašistický vůdce Masaryk spěchá na pomoc severočeským havířům" – není známo, jak a zda prezident Masaryk tento umělecký výtvor komentoval).

V roce 2009 probíhala v okolí rekultivace vytěžených ploch.

Duchcovské noviny

První noviny zajímající se o dění města byly Duchcovské listy. Jednalo se o čtrnáctideník rodáků, občanů a přátel Duchcova. První číslo vyšlo 15. ledna 1991, celkem vyšlo sedm čísel – poslední 15. dubna 1991. Vydavatel a šéfredaktor PhDr. Jaroslav Drbohlav. Obnoveny byly v březnu 1992 nyní jako měsíčník. Vydavatel kulturní agentura PRODUXART Duchcov. Vedoucí redaktor PhDr. Jaroslav Drbohlav. Vyšlo 20 čísel – poslední v prosinci 1993.

Měsíčník vydávaný městem (resp. MÚ v Duchcově) – Duchcovské noviny vyšly v květnu 1994. Vedoucí redaktor byl do srpna 1997 Miroslav Ptáček, od prosince 1997 až dosud je šéfredaktorkou Ing. Renata Kounovská.

Sestřelení amerických letců nad dolem Alexander v Hrdlovce

Zdroj: Teplický deník

Dne 24. srpna 1944, ráno v 7:30 odstartovala z britského letiště Knettishall formace šestatřiceti letounů 388. bombardovací skupiny 8. letecké armády USA. Ve 12:45 se formace blížila k chemickým závodům v Záluží. Letoun B-17G, zvaný „Výtržnická kráska“, krátce před cílem zasáhla protiletadlová baterie, umístěna západně od velkostatku Nový Dvůr nad obcí Libkovice. Pouze čtyřem členům posádky se podařilo vyskočit, přistáli na okraji lesa mezi Osekem a Hrdlovkou. Letoun dopadl do areálu dolu Alexandr a po chvíli vybuchl. V troskách zahynulo pět členů posádky, včetně velitele Charlese W. Edwardse. Na zemi pak zahynul velitel protiletadlové baterie oberleutnant Koch a deset civilistů ze závodní protiletecké obrany, mezi nimiž byli i dva mladí nasazení Češi. Ostatky pilotů posbírali ruští zajatci a pohřbili je u ohradní zdi. Na tomtéž místě byl v létě 1945 vybudován památník ozdobený originální vrtulí ze sestřeleného letadla. V listopadu 1947 došlo k exhumaci amerických pilotů, ale pomník zde zůstal do roku 1952. Pokyn pro zrušení pomníku přišel z vyšších míst. Vrtule i pamětní deska byly zničeny, zachoval se pouze korpus pomníku. Pomník však byl 8. května 1990 obnoven. Pomník byl osazen novou vrtulí z Turboletu L-410, jenž město dostalo darem z letecké opravny ve Kbelích. Důl Alexander byl později zlikvidován a to z důvodů povrchové důlní činnosti. Pomník byl tedy přenesen na duchcovský hřbitov, kde byl v srpnu 1996 znovuodhalen. Každý rok se zde koná pietní shromáždění.

Pomník byl roku 1945 opatřen nápisem: „Na věčnou paměť hrdinných amerických letců, kteří dne 24. 8. 1944 položili své životy za osvobození Evropy“.

V roce 2009 se při pietní akci konané k 65. výročí zúčastnili: představitelé města Duchcova, zástupci Československé obce legionářské, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, zástupci Severočeského leteckého archivu Teplice i občané.