Žerotín

Galerie

• Zřícenina hradu Žerotín

• Kostel svatého Blažeje

• Pohled na náves

Historie

Podrobnější informace naleznete v článcích Žerotínové (Čechy) a Žerotín (hrad).

Obec vznikla pravděpodobně už před tím, než zde asi v polovině 13. století vznikl hrad, který převzal název obce a podle nějž se začali psát příslušníci slavného rytířského rodu. . Nejstarší zpráva o vsi pochází z 25. března 1250, kdy jako svědek vystupuje Ratibor ze Žerotína. Ačkoli o vzniku hradu Žerotína nejsou žádné zprávy, je možné klást jeho založení do doby Habarta ze Žerotína. Ten byl i zakladatelem městečka Žirotského Týnce, což bylo jakési odškodnění za to, že král Přemysl Otakar II. odňal asi Habartovu otci Janovi Louny, které pak povýšil na město.

V roce 1678 koupil Žerotín, ke kterému patřil také Zichovec, Gundakar z Dietrichštejna a připojil je tak pod Libochovickou správu. Po jeho smrti roku 1690 se staly všechny jeho vsi součástí rodinného fideikomisu. Správu těchto držav potom postupně zajišťovali Ferdinand Josef, Leopold Ignác, Walter František, Karel Maxmilián, Jan Karel, František Josef a Josef Jan. Před vypuknutí napoleonských válek mělo panství Žerotín výměru 191 jiter 1 281 sáhů. Na začátku 19. století byly Žerotín a Budyně vyčleněny do autonomního celku, který byl k Libochovicím opět připojen v roce 1830. Po roce 1848 zaniklo poddanství a i v libochovickém panství došlo k osvobození obyvatel od robotních a jiných povinností. Dvanáct poddaných ze Žerotína zaplatilo bývalé vrchnosti náhradu v rámci vyvázání 1.029 zlatých a 55 krejcarů. Po smrti VIII. knížete z rodu Dietrichsteinů Josefa Jana se měl podle zásad nástupnictví těchto panství ujmout jeho strýc Mořic. Ten to ale odmítl a panství se tak rozdělila mezi čtyři Josefovy dcery z manželství s hraběnkou Gabrielou Vratislavovou z Mitrovic. Libochovice s Budyní připadly nejstarší Terezii. V roce 1848 se Terezie vdala za Jana Bedřicha Herbersteina a ten v roce 1858 vytvořil ústřední správu, prvním ústředním ředitelem hraběnka ustanovila Heinricha Plaffa. Po její smrti v roce 1895 připadla panství jejímu synovi Janovi Josefovi Herbersteinovi, který neušel pozemkové reformě a v letech 1923-1924 o značnou část panství přišel. Zbytky panství po jeho smrti v roce 1944 měl zdědit jeho syn Jan Bedřich Herberstein, ten s otcem ale neměl dobré vztahy a děditství odmítl. Německý obvodní soud v Praze pak přiřkl dědictví Janu Alexandru Herbersteinovi – Proskau, pravnukovi hraběnky Terezie. Tomu byl po druhé světové válce majetek zkonfiskován a krajský soud jeho žalobu na navrácení majetku zamítl, majetek tak už zpět nezískal.

Vybavenost

Tereziánský katastr z roku 1756 uvádí v obci hostinec, mlýn u sv. Blažeje, kde byl už tehdy léčivý pramen, a kovárnu, která byla na konci 20. století zbořena. Dnešní podoba kostelíka sv. Blažeje pochází až z roku 1800. Kaplička v obci pod hradem je o sto let mladší.

Po kolektivizaci v padesátých letech byly na území obce tak jako jinde zorány meze a některé cesty. Do zaorání polních nebo běžných cest měl Žerotín oproti dnešku napojení v přímém směru na Úherce, Hořešovičky a Samotín.

Významní rodáci

• Antonín Chlouba (* 6. 5. 1873 – † 18. 10. 1927 Šluknov), český malíř
• Oldřich Šustera (* 31. 7. 1879 – † 28. 11. 1971 Praha), český přírodovědec a entomolog