Vroutek

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vroutku.

• Kostel svatého Jakuba Většího – románská stavba z přelomu 12. a 13. století
• Kostel svatého Jana Křtitele – barokní stavba z r. 1726
• Sousoší svaté Anny Samétřetí vystavěné v druhé půli 18. století
• Morový sloup se sousoším Piety vystavěný roku 1714
• Tvrz, archeologické naleziště
• Lípa Doc. Antonína Pyška – památný strom, roste na náměstí

Historie

Období do roku 1918

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Nejstarším písemným dokladem o existenci Vroutku je závěť Kojaty z tehdy mocného rodu Hrabišiců z roku 1227. Poté se stal Vroutek majetkem Zderazského kláštera křižovníků v Praze a v roce 1393 přešel do majetku benediktinského kláštera v Postoloprtech. Brzy poté, co byl tento klášter v roce 1420 vypálen husity, zmocnil se Vroutku husitský hejtman Jakoubek z Vřešovic. Pravděpodobně někdy v této době získal Vroutek statut městečka a byl vybaven některými právy. Roku 1441 obsadili Žatečtí ze msty Jakoubkovi Vroutek a zdejší tvrz vypálili. V průběhu 16. století se v držení vystřídali: Jiřík Údrčský z Údrče, Šebestián z Veitmíle, Jindřich mladší Údrčský, Jan Valdeman z Lobkovic a ten roku 1588 přenechal Vroutek svému věřiteli Radoslavu z Vchynic. Roku 1589 koupili Vroutek Hrobčičtí z Hrobčic. Rod Hrobčických se do dějin Vroutku zapsal rozsáhlou opravou románského kostela původem z přelomu 12. a 13. století. Protože se roku 1618 zúčastnili v řadách nekatolické šlechty stavovského povstání proti císaři, byli po Bílé hoře potrestáni konfiskací majetku. Vroutek získal od císaře někdy po roce 1630 velmi výhodně Heřman Černín z Chudenic, který jej připojil k petrohradskému panství

Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru roku 1599 lehla popelem velká část městečka, Během třicetileté války, roku 1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase  městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo.

V polovině 18. století se ve Vroutku nacházel pivovar, 2 mlýny, škola. První škola byla pro německy mluví obyvatelstvo založena roku 1721. Od roku 1802 ve Vroutku působila vojenská posádka. Černínové drželi Vroutek do roku 1848, kdy bylo poddanství definitivně zrušeno a Vroutek se stal svobodným městečkem. K rozvoji obce také významně přispělo otevření železnice Plzeň–Žatec v roce 1873. První vlak Vroutkem projel na trase Praha-Duchcov. Panský velkostatek ve Vroutku vlastnili Černínové až do roku 1918.

Po vzniku ČSR

Během První republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Až roku 1922 byla založena česká škola, protože 95% obyvatel bylo německé národnosti. Roku 1926 byl vztyčen pomník padlým z 1. světové války. Po Mnichovské dohodě byl Vroutek, jako součást Sudet, připojen k Třetí říši. Vroutek byl osvobozen začátkem května 1945 Rudou armádou. Jelikož většina obyvatelstva byla německé národnosti došlo i zde k tragickým událostem. Pod místním fotbalovým hřištěm byla zastřelana celá německá rodina včetně tří dětí ve věku 1 až 12 let. Po odsunu Němců přicházeli do Vroutku dosídlenci z českého vnitrozemí, zejména z Plzeňska, Rakovnicka a Berounska, ale také z Volyně. V 70. letech došlo ve Vroutku k demolicím mnoha domů a stavení. Což mělo za následek radikální změnu genia loci. Na uvolněných prostranstvích bylo postaveno kino, zdravotní středisko, nákupní středisko či prodejna SD Jednota. Avšak některá prostranství zůstala prázdná. V roce 1975 byl Pomník padlých z 1. sv. války přesunut ze svého původního místa před kostelem sv. Jana Křtitele k hlavní křižovatce. Brzy poválce byly odstraněny původní nápisy, části žulových bloků a místo německé přilbice dodána pěticípá rudá hvězda, která byla po sametové revoluci opět odstraněna.

Status města byl Vroutku navrácen 23. ledna 2007. V současnosti (jaro 2014) je město Vroutek členem Svazku obcí Podbořansko a MAS Vladař.

Poprava německé rodiny

Během divokého období po skončení 2. světové války se stala ve Vroutku kontroverzní událost, poprava celé rodiny českých Němců včetně dětí. Podle zápisu StB z roku 1947, byl 19. června 1945 na Hlavní ulici ve Vroutku ubodán František Zelenka. Zelenka byl dosídlencem, který měl převzít zdejší strojírenskou dílnu. Zabil ho Vincenc Hertl, tchán původního majitele dílny - který byl nezvěstným vojákem Wermachtu. Hertlovi, podle zprávy, pomáhali při vraždě Zelenky manželka a dcera Hertla.

Jelikož bylo "zjištěno, že čin byl spáchán z nenávisti proti Čechům a jelikož bylo nutno příkladným potrestáním provinilců zabrániti dalším napadáním Čechů, aby bylo osídlení úspěšně provedeno" nařídil okresní hejtman Dr. Krása okamžité zastřelení pachatelů: Vincence Hertla (70 let), jeho manželky Marie Hertlové (65 let), dcery Gabriely Polákové (39 let) a jejích tří dětí: Manfréda Poláka (12 let), Ferdinanda Poláka (6 let) a Bernharda Poláka (1 rok).

Popravu provedli členové partyzánské skupiny Černý lev u starých kabin vedle fotbalového hřiště. Mrtvoly byly vloženy do hrobu v přilehlém pískovém lomu.