Postoloprty

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Postoloprtech.

• Zámek Postoloprty
• Záplavový most (inundační viadukt) přes Ohři, jižně od náměstí
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Mírové náměstí
• Bývalý panský pivovar – dům čp. 659 na ulici Wolkerova
• Vodní mlýn
• Fara
• Socha svatého Jana Nepomuckého u hřbitova
• Sloup se sochou svatého Václava u hřbitova
• Sloup se sousoším Piety na náměstí
• Kašna na náměstí
• Hřbitovní kaple – stojí na severozápadním okraji města
• Hradiště Drahuš – vyvýšené opevněné hradiště, archeologické stopy
• Úřednická budova – Mírové náměstí čp. 3
• Městský dům Mírové náměstí čp. 9
• Městský dům ulice Alšova čp. 40
• Městský dům ulice Alšova čp. 43
• Bývalá radnice ulice 5. května čp. 102
• Zemědělský dvůr čp. 109
• Fara, ulice Husova čp. 124
• Zájezdní hostinec čp. 125 stojí mezi Mírovým náměstím a ulicí Husova

Galerie

• Radnice

• Fara se stodolou, obsahující románské fragmenty kláštera

• Zámek

• Mariánský sloup

• Hřbitovní kaple

Historie

Pravděpodobně v 7. století se podél řeky Ohře usadili Lučané. Ti přišli proti proudu řeky Ohře od východu a věnovali se především zemědělství. Z této doby je známá pověst o Neklanovi, pražském knížeti, který bojoval s Vlastislavem, knížetem luckým. Vlastislav byl poražen a jeho syn Zbislav byl později zavražděn zrádným Durynkem. Po vpádu Vlastislava vystavěl Neklan Lučanům náhradou za jejich zbořený hrad nový, který se jmenoval Dragúš (dnes městská čtvrť Postoloprt, tehdy severozápadně od Postoloprt). Hrad Dragúš byl ve 12. století zničen. Údajně byl později na jeho místě postaven klášter Porta Apostolorum, od něhož se odvozuje netradiční název města a který byl roku 1420 vypálen během husitských válek. Novější průzkumy však nasvědčují spíše faktu, že klášter se nacházel v místě nynějšího zámku.

Ve znaku města je nyní erb pánů z Gutštejna.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1125.

Válečné násilí

10. listopadu 1938 došlo k vypálení chomutovské synagogy. Židé, kteří nestačili utéci, byli za bití sudetskými Němci hnáni po čtyřech do zbytku ČSR právě do Postoloprt. Později Němci zřízený koncentrační tábor v bažantnici byl v roce 1943 vyhrazen pro židovské míšence. Byli zde vězni z celého českého území. Spolu s válečnými zajatci pracovali na letišti Žatec. Tábor fungoval až do dubna 1945.

Masakr Sudetských Němců

Související informace naleznete také v článku Postoloprtský masakr.

V pohnutých časech po konci 2. světové války se v obci udál jeden z největších masakrů Sudetských Němců. V červnu 1945 byli v Postoloprtech shromážděni Němci z obce i okolí. Muži a chlapci od 13 let byli internování do kasáren, ostatní byli poslání do lágru v místní bažantnici. Velká část z Němců včetně několika dětí byla popravena. V roce 1947 bylo exhumováno 763 těl, odhady počtu obětí se ale liší. Někteří historici udávají 800–1 000 obětí, nejvyšší odhady hovoří o 2 000–3 000 mrtvých. Po únoru 1948 byla celá událost ututlána.

Jedním z organizátoru masakru byl i účastník protinacistického odboje Vojtěch Černý.