Koštice (Okres Louny)

Pamětihodnosti

Kostel sv. Antonína Paduánského, pozdně barokní stavba z roku 1752.
Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1729 s plastikou královny Žofie, manželky Václava IV., na soklu.
Sloup se sochou svatého Vavřince
Mlýn z přelomu devatenáctého a dvacátého století se secesní částí obytných budov

Galerie

Škola
Část bývalé tvrze ve dvoře
Ortův parní mlýn

Historie

Název obce vychází ze staročeského osobního jména Košek. Původně se jednalo o ryze českou ves, poté, co byla připojena k libčeveskému panství, sem začali přicházet tamní Němci. Na přelomu 18. a 19. století zde pak již byla takřka polovina obyvatel německé národnosti.

Koštice jsou velmi starou vsí. Archeologické nálezy (popelnice, kamenné předměty, laténské hroby) svědčí o tom, že zde osada stávala již v dobách před příchodem Čechů. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1373, kdy Kunc z Koštic obdržel od Zacha, pražského kramáře, 10 kop grošů jako náhradu škody.

Nejstarší známí držitelé Koštic byli Vřesovci, majitelé statků benediktinského kláštera v Teplicích. Volf z Vřesovic prodal Koštice Jindřichu Hrobčickému z Hrobčic a ten pak měšťanu Starého Města Pražského, doktoru Bernardovi od stříbrné růže. Ten se následně nazýval Bernard Koštický z Koštic. Ve vsi vystavěl tvrz, na které až do své smrti v 60. letech 16. století. Polovinu obce pak zdědila manželka Jeronýma z Hrobčic. Ten ale obec obratem vyměnil za jemu vhodnější Hlubany u Podbořan. Novým majitelem Koštice se pak stal Jan Štampach ze Štampachu , který v roce 1613 přikoupil ve vsi Šepetely, Děčany a Rychnov a přičlenil je ke koštickému statku. Tím vzniklo malé panství, které v této podobě existovalo až do zrušení roboty v roce 1781.

Jan Štampach ze Štampachu se zúčastnil na straně stavů bitvy na Bílé Hoře, načež mu byly jeho majetky zkonfiskovány. Koštický statek byl postoupen císařskému plukovníku Janu hraběti z Aldringen. Po jeho zastřelení získali dědictví jeho sourozenci, Koštice pak jako věno dostala jeho sestra Anna Marie z Aldringen. Skrze její sňatek s Janem Tomášem Brisigelem pak přešly tomuto rodu svobodných pánů. Ves i nadále sloužila jako věnný majetek, a tak se dostala Marie Viktorii Brisigelové, provdané baronce z Kielmasecku. Ta ji prodala Janu Kašparu Proyovi, od něhož ves koupili v roce 1694 Popelové z Lobkovic. Ti pak drželi statek až do pozemkové reformy v roce 1925, kdy byly zdejší majetky v rámci přerozdělování zemědělské půdy Lobkovicům zkonfiskovány. Dnes jsou Koštice střediskovou obcí, mající pod svou správou tři menší obce - Vojnice, Vojničky a Želevice.