Hřivice

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jakuba Apoštola stojí na návrší nad návsí na místě staršího gotického kostela, zničeného r. 1724 požárem. Byl postaven téhož roku. V jeho průčelí jsou v nikách plastiky sv. Prokopa a Vojtěcha. V nice v závěru kostela pak socha sv. Kryštofa. Stavba prošla renovací r. 1948 a v letech 1993-1994 dostala novou střešní krytinu. Severně od kostela stojí zvonice s hodinami. Původně starší stavba byla barokizována.
• Památník padlým z 1. světové války vznikl podle návrhu architekta Dufka z Hořic z roku 1924 a s připojenou deskou jmen padlých ve 2. světové válce.
• Zvonice

Galerie

• Zvonice u kostela

• Průčelí kostela sv. Jakuba

• Sokolovna

Historie

Jméno obce pochází z vlastního jména Hříva.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy vladyka Petr z Hřivic byl pohnán k soudu Daliborem z Kozojed za to, že se svým bratrem Přibíkem vyplenili jeho tvrz. Z dalších majitelů jsou zmiňováni r. 1318 Vavřinec a Zdeslav z Hořan, koncem 14. století Slach a Oldřich z Hřivic, před husitskými válkami Jan a Martin a po nich Litolt z Hřivic. R. 1535 je poprvé zmínka o tvrzi ve Hřivicích. Zachovaná kupní smlouva z roku 1572 mezi Kateřinou Močidlanskou a Jiřím Horou z Ocelovic přináší další podrobnosti. Tvrz stávala ve dvoře a měla věžovitou podobu (zbořena byla koncem 17. století) a v okolí byly vinice. Ještě v témže roce přecházejí Hřivice do majetku Šebestiána z Vřesovic. Ten připojil tvrz s jedenácti grunty k Novému hradu, s nímž byly spojeny až do zrušení roboty.

Na východě obce stávala osada Babylon, která byla obnovena po třicetileté válce. V té době byly Hřivice vypáleny a ještě v roce 1672 zde žilo pouze 27 lidí. Roku 1767 koupili celé panství Schwarzenbergové. V roce 1724 byl na místo vyhořelého starého kostela postaven nový, zasvěcený sv. Jakubu. Zvonice naproti kostelu je ještě staršího data.

Škola ve Hřivicích byla postavena r. 1801. Nejstarším spolkem v obci jsou hasiči, založení roku 1882. V roce 1898 byla otevřena pošta a koncem 19. století zde pracoval lékař. Od 19. století chmelařská obec byla vždy česká. Za první republiky zde byla četnická stanice, muzeum a knihovna. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1940 – celkem 853 ve 159 domech, v té době zde bylo 16 obchodů.

V letech 1859 až 1923 zde žil hřivický rodák Karel Kádner, spisovatel a hudební skladatel. Psal básně věnované převážně mládeži, ale i libreta k operám.