Černčice

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Vavřince – obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně z 2. poloviny 12. století. Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář. Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
• Rozlehlý barokní hospodářský dvůr z 2. poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v 1. polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, č.p. 1.
• pomník obětem druhého odboje
• venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
• venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
• venkovský dům čp. 26
• Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice

Galerie

• Bohumil Lůžek: Perokresba dnes již neexistujícího renesančního panského domu

• Barokní sýpka v Černčicích

• Románská věž kostela

• Barokní statek na návsi

Historie

Ačkoliv je zdejší kostel románský, v písemných pramenech se název obce poprvé objevuje až v roce 1354, a to v příjmení lounského měšťana Mikuláše z Černčic. V držbě Černčic se v patrimoniálním období vystřídalo několik desítek šlechtických rodin. Z těch významnějších to byli Novohradští z Kolovrat, Sokolové z Mor, Lobkovicové, Zákostelští z Bílejova, Vřesovci, markrabata z Baden-Baden a od roku 1783 Schwarzenberkové. Od roku 1627 se Černčice natrvalo staly součástí rozsáhlého dominia Vršovice.

Nelze vyloučit, že v Černčicích stálo panské sídlo již ve středověku v exponované poloze u kostela. Písemně doložené je ale až v 16. století, když se roku 1575 Aksina z Kolovrat psala "seděním na Černčicích". V tomto případě se ale jednalo o panský dům, umístěný poblíž návsi. Byl přestavěn po požáru v roce 1695 a zbořen roku 1956. Lidově se mu přezdívalo Limburk podle jednoho z pobělohorských majitelů Černčic, Ilburka z Vřesovic. V roce 1663 je poblíž vesnice při Ohři písemně doložená bažantnice, jež zanikla za napoleonských válek.

Roku 1833 žilo v Černčicích ve 41 domech 250 obyvatel. Vrchnost zde provozovala pivovar, vinopalnu, cihelnu a kolářskou dílnu. Školní budova byla v Černčicích postavena roku 1913, původně jako pobočka školy v Oboře. Nejstarším spolkem byla Občanská zábavní beseda, založená roku 1897, hasiči vznikli o dva roky později. Tradici vážící se k roku 1927 má zdejší fotbalový klub. Od konce 19. století si v Černčicích stavěli domky zaměstnanci lounských Železničních opraven. V důsledku toho došlo v Černčicích k velkému demografickému přírůstku: nejvíce obyvatel zde žilo roku 1930, celkem 1496. Všechny volby do poslanecké sněmovny i obecního zastupitelstva za 1. republiky vyhrála česká strana národně sociální. Konec 2. světové války přinesla do Černčic tanková jednotka Rudé armády, která do obce přijela v noci z 8. na 9. května.