Blšany

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blšanech.

• Radnice
• Kostel svatého Michaela – Farní kostel doložen k roku 1354. Barokní kostel sv. Michaela Archanděla byl vystavěn v letech 1716–17, roku 1762 byla postavena nová věž, v roce 1825 kostel vyhořel a byl obnoven
• Výklenková kaplička – ve štítové zdi domu čp. 113
• Výklenková kaplička svatého Václava – stojí na rozcestí nad Blšany
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Barokní fara pocházející z roku 1734.
• Již roku 1354 stávala v Blšanech tvrz, snad na ostrově Blšanky a mlýnského náhonu. Po roce 1572 byla renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. Roku 1623 uvádí se však jako nedostavěná a zpustlá. Později zcela zanikla.

Okolí

Blšany jsou centrem významné chmelařské oblasti. Kromě chmelnic se v okolí nacházejí hluboké rokle a strže, vyhloubené vodní erozí. Nejhlubší strž východně od města se nazývá Žižkův příkop. Městem protéká říčka Blšanka.

Historie

Blšany leží v nevelké ploché sníženině údolí toku Blšanky (dříve Goldbach) přímo při později zřízeném mlýnském náhonu. První zmínka o Blšanech je z roku 1238, kdy je ves uváděna jako majetek valdsaského kláštera. (Na webových stránkách města byl chybně uveden rok 1228 a pražský klášter sv. Jiří – zřejmě došlo k záměně s Blšany u Loun.) V průběhu věků jsou Blšany v písemnostech uváděny např. jako Vlohen (1238), Blssan, Blssano (1357), Blssany (1369), Blssany (1623), Gütl Flöhen (1688), Flöhau (1720), Stadt Flöhau (1727), Blšany (1854), od roku 1938 Flöhau a od roku 1945 opět Blšany.

Někdy mezi lety 1238 až 1252 bylo na místě vsi založeno lokační městečko, které tehdy mělo zřejmě převahu německého obyvatelstva, avšak záhy se počešťovalo, což vyplývá z jeho uvádění českým názvem. K novému poněmčování došlo až po třicetileté válce. Městečko bylo vyměřeno na křižovatce lokálních cest a jak dokládá okružní ulice, bylo též opevněno. Brána směrem ke Stachovu je zakreslena ještě na plánu Blšan z roku 1727. Z majitelů je možno uvést (kromě již zmíněného vadsaského kláštera ) k roku 1354 rod vladyků ze Rvenice , 1374–80 Jindřich, 1394 bratři Aleš a Bedřich, po roce 1407 Vlček z Minic, jehož potomci zde seděli po celé 15. století, 1541–1572 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, 1572–1595 Bohuslav Havel z Lobkovic, 1595–97 manželka Alžběta rozená z Kolovrat, od 1597 sestra Anna Marie Vchynská rozená Krakovská z Kolovrat. Pak do 1623 manžel Alžběty Jiří ze Vchynic, do 1648 Jiří Karel Strasoldo, od roku 1648 Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, později markrabský rod bádenský, od 1688 Antonín Jan Bedřich Libštejnský z Kolovrat, po jeho smrti prodáno pro dluhy roku 1709 Heřmanu Jakubu Černínovi z Chudenic a později připojeno k panství Krásný Dvůr.

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.