Žitenice (Okres Litoměřice)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žitenicích.

Zámek Žitenice
Kostel svatého Petra a Pavla
Sousoší svatého Donáta, svatého Karla Boromejského a svatého Vavřince
Kaplička na návsi
Socha svatého Václava

Zajímavosti

Kočka: Mezi Litoměřicemi a Žitenicemi, projdeme-li zahrádkářskou osadou, zanedlouho uvidíme kopec Sovice (271 m) nahoře s výrazným kamenným skaliskem. Toto skalisko se nazývá Kočka, protože při pohledu na něj, sedící kočku skutečně připomíná. Její tvar však nevznikl náhodou, ale byla odlamována těžbou. Při chůzi kolem Kočky člověka může vystrašit štěkot psů, jelikož necelých 300 metrů od Kočky se nachází kynologické cvičiště.

Křížový vrch: Na tomto vrcholu z vyhlídky je při dobré viditelnosti možno vidět všechny vrcholy a zajímavá místa (i Žitenice) v okolí, jako například Sedlo, Hazmburk, Říp, dominantu Litoměřic Radobýl se sousedním vrchem Bídnice, dále bychom jistě mohli spatřit i nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku nebo Lovoš u Lovosic. Na jižním svahu tohoto vrcholu lze nalézt část sjezdové trati pro horská kola, kterou zde budují místní nadšenci a je hojně navštěvována příznivci tohoto sportu z celého širokého okolí.

Galerie

kostel svatého Petra a Pavla
čedičový skalní útvar Kočka
hřbitov
Celkový pohled na Žitenice, Křížový a Liščí vrch od Litoměřic

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057 – již tehdy se tu pěstovalo víno. V roce 1068 věnoval zdejší zboží Vratislav II. vyšehradské kapitule. Stávala tu tvrz, prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový zámek se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce 1806. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. Dnes slouží jako pobočka státního oblastního archivu v Litoměřicích. Je zde uložen mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, Klaudyánova mapa z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami. Objekt zámku není v dobrém stavu, v minulém roce však již bylo započato s rozsáhlou rekonstrukcí. Hospodářské budovy u zámku z 2. poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá kostel sv. Petra a Pavla, původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře č.p. 29 nad kostelem působil v letech 1787-1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. František Kreibich (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup Ferdinand Kindermann industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších u nás, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní loretánská kaple z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.