Úštěk

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Úštěku.

• V památkové rezervaci se každoročně začátkem srpna koná tradiční jarmark, jakož i jiné slavnosti, oživené ochotnickými spolky.
• Gotický hrad ze 14. století, později přestavěný na residenci a pivovar.
• Četné pozdně středověké domy na náměstí, zčásti s podloubím.
• Ptačí domky, pitoreskní drobné domky na skále nad údolím v jihozápadní části města.
• Pikartská věž, masivní součást městského opevnění (1428), slouží dnes mimo jiné jako výstavní síň.
• Velký pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1764–1772, jednolodní stavba s bočními emporami a jednou věží v průčelí. Zařízení většinou barokní, obraz na hlavním oltáří namaloval roku 1656 Karel Škréta.
• Budova děkanství na náměstí z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi O. Broggiovi
• Synagoga v Podskalské ulici z roku 1794, opravená 2011
• Jezuitský dvůr
• Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1670.
• Kalvárie

Jižně od města se nachází přírodní rezervace Na Černčí.

Historie

Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a 1361 byl Úštek vyhlášen za město. Roku 1387 zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikhartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy. Po konfiskacích roku 1622 získali část panství jezuité, kteří roku 1675 koupili i druhou část. V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Část domů na náměstí zničil roku 1765 požár, po zrušení jezuitského řádu koupili měšťané hrad a přestavěli na pivovar. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen.

Osobnosti

Rodáci

• Alois Klar (1763-1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů Klárova ústavu pro slepce
• Eliška Čampulková, juniorská plavkyně

• Úštěcký jarmark

• Děkanství z roku 1722

• Bývalá synagoga, muzeum

• Židovský hřbitov v Úštěku