Štětí

Historie

Podle nálezů předmětů při výkopech v roce 1933 (kostry skrčenců, střepy nádob a předměty sloužící podle odhadu odborníků k zatížení sítí), spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. Únětické kultury. Zpráva kronikáře Hájka z Libočan, že Štětí v roce 1203 bylo zatopeno velkou povodní a po zničení na jiném místě opět vystavěno, má spíše podobu pověsti než písemného důkazu, ale skutečné průkazné listiny pocházejí z roku 1312. Pečeť a znak města pochází z roku 1542 a skutečný tvar jména Štětí z roku 1572. Nejstarší knihy jsou známy od roku 1593 a 1627. Radnice je renesanční z 16. století. Barokní kostel svatého Šimona a Judy s malbami od J. Kramolína byl postaven v roce 1785 na místě malého kostelíka pobořeného 28. a 29. února 1784 povodní. V minulosti bylo Štětí opakovaně zasaženo živelnými pohromami. V letech 1716, 1788 a 1851 vypukly ve městě požáry. K tomu přišla epidemie cholery v roce 1803. Povodeň v roce 1784 a velká povodeň v roce 1845 zaplavily více než 70 domů. Podobné škody město utrpělo při povodni v roce 2002. Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve 2. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. Katolická liga během 11. listopadu 1620 vyplenila město a zabila mnoho obyvatel. V letech 1640 a 1648 udělali totéž několikrát vojska švédská. Také v sedmileté válce došlo k rabování a přesídlování, ze Štětí bylo položeno několik pontonových mostů přes Labe. Po invazi Prusů v roce 1778 do Čech v době bramborové války došlo k několika potyčkám mezi pruskými a rakouskými vojsky v oblasti města. V roce 1654 tvořilo Štětí 63 usedlostí, v roce 1770 jich město mělo 114, v roce 1849 už 220 a v roce 1918 300 popisných čísel a okolo tisíce obyvatel. V té době spadalo město pod (nyní již neexistující) okresy Dubá a od roku 1949 k okresu Roudnice nad Labem.

Až do 50. let 20. století bylo Štětí městem převážně zemědělským s nárazovými vlnami některých řemesel. Například v 1799 bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského. Až do 2. světové války město provozovalo pivovar, k jehož provozu získalo právo od Rudolfa II. a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě cukrovaru papírny, které se během 25 let stávají největším papírenským závodem ve Střední Evropě. Díky tomu vzrostl počet obyvatel na 8000 a připojením devíti obcí na 9200. V roce 1998 proběhla výstavba centrálního náměstí, které alespoň částečně vylepšuje vzhled města, postižený bytovou výstavbou ve formě betonových sídlišť.

Osobnosti

• Jan Ondřej Kayser z Kaysernu (1716-1776), biskup královéhradecké diecéze
• Friedrich Bernau (1849-1904), český spisovatel a cukrovarský úředník
• Josef Hubáček (1850-1900), český právník a konzervativní novinář, představitel staročeské strany
• August Hackel (1863-1932), právník a politik, poslanec zemského sněmu, člen vedení firmy Schicht
• Franz Reichelt (1878-1912), vynálezce, který provedl nepovedený seskok z Eiffelovy věže
• Václav Leopold Voseček (1882-1969), námořní pilot
• Augustin Lukeš (1894-1942), český učitel a herec, byl jednou z nejvýznamnějších osobností meziválečné štětské historie
• Ernst Kreische (1902-1944), německý učitel, básník a spisovatel
• Josef Thaut (*1905), bývalý československý fotbalový reprezentant
• Ferdinand Plhal (1926–2010), český katolický kněz, člen řádu salesiánů
• Bohumil Urban (*1934), český a československý politik KSČ, ministr průmyslu České socialistické republiky, ministr zahraničního obchodu ČSSR, místopředseda vlády České socialistické republiky a ČSSR
• Jaroslav Bílý (1935-2010), český skladatel a dirigent
• Josef Pecinovský (*1946), český sci-fi spisovatel
• Richard Mandelík (*1953), český politik, poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ODS
• Milan Kolouch (*1965), bývalý československý fotbalista, záložník a obránce