Roudnice nad Labem

Památky

Roudnický hrad a zámek

Historie

Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá, jsou doloženy prehistorické stopy osídlení u brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní název Rúdník či Rúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Na přelomu 12. a 13. století zde byl vystavěn kamenný románský hrad, který byl druhou kamennou světskou stavbou v Čechách.

Ve 13. a 14. století výstavba pokračovala, biskup Jan IV. z Dražic (kolem 1280-1343) vybudoval v roce 1333 třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes Labe. S největší pravděpodobností zde byl na kněze vysvěcen Mistr Jan Hus. Na hradě pobýval i císař Karel IV., na jeho příkaz zde byl internován tribun Cola di Rienzo. Koncem 14. století bylo vystavěno Nové Město roudnické (dnes nám. Jana z Dražic a Husovo nám.) a spolu se starým městem obehnáno hradbami. V 15. století město několikrát dobyli a vyplenili husité (1421 Jan Žižka, 1425 Jan Roháč z Dubé, 1428 Václav Carda z Petrovic).

Po husitských válkách město i hrad několikrát mění majitele (1431 Jan Smiřický, 1453 Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, od roku 1467 královské město. V roce 1577 město získává Vilém z Rožmberka, ten započal s přestavbou a rozšířením roudnického hradu, zároveň zde měl své alchymistické dílny, o rozkvět města se přičinil i Jakub Krčín, který zde za jeho vlády působil. Po Vilémově smrti získává celý jeho majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna, ta se v roce 1603 provdává za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ten pokračoval v rozšiřování a zvelebování roudnického panství.

Projekt na barokní přestavbu hradu vypracovali nejpřednější stavitelé a architekti své doby Pietro de Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a Carlo Lurago. Za třicetileté války bylo město v roce 1634 a 1639 vypáleno a pobořeno švédskými vojsky. Stavbu zámku dokončil v roce 1684, za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz, stavitel Antonio della Porta. Václav Eusebius taktéž ustanovil Roudnici jako hlavní a nedělitelný rodový majetek (tzv. fideikomis), což platilo až do roku 1945.

V 19. století se stala Roudnice průmyslovým a hospodářským centerm Podřipska, k čemuž přispělo několik velkých strojírenských továren a železnice. V roce 1910 byl na místě původního, zbořeného, gotického mostu postaven nový železný most přes řeku Labe. Roku 1936 se Roudnice dostala několikráte do centra zájmu novinářů, díky Svatoslavu Štěpánkovi, což byl několikanásobný vrah, žijící v Roudnici. V roce 1945 byl roudnický zámek zestátněn, jeho cenný depozitář (především knihovna a Lobkowiczká obrazárna) byl zničen nebo umístěn do jiných zámků či muzeí v ČR. Od roku 1957 do roku 2008 na zámku sídlila Vojenská hudební škola Víta Nejedlého, Zámek byl veřejnosti zpřístupněn r. 2012. V bývalé zámecké jízdárně je zřízena Galerie moderního umění 19. a 20. století, k nejcennějším vystavovaným autorům patří Antonín Slavíček. V městě je také možno navštívit Podřipské muzeum nebo galerii ve věži Hláska.

Město má velmi dobrou občanskou vybavenost. Nachází se zde pošta, nemocnice s poliklinikou, několik supermarketů, školy (roudnické gymnázium a Střední zemědělská technická škola), lékárny, městská knihovna, kino (v současně době nefunguje), kulturní dům, zrekonstruovaný plavecký bazén, zimní stadion, fotbalová hřiště, atd. Při jihozápadním okraji města se nachází letiště Roudnice, na němž se každé dva roky pravidelně koná oblíbená letecká přehlídka Memorial Air Show.