Šluknov (Okres Děčín)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šluknově.

Renesanční Šluknovský zámek
Raně barokní kostel svatého Václava, který začal farnosti sloužit v roce 1714, čtyři roky poté, co byl původní kostel zničen požárem

Památné stromy

Jasan ztepilý v Karlově údolí
Jedle nikkoská ve Šluknově
Jedlovec kanadský ve Šluknově
Jedlovec Mertensův ve Šluknově
Lípa na náměstí ve Šluknově
Lípa ve Svojsíkově ulici

Historie

Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.

Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Mansfelda. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno.

Šluknov za II. světové války

Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.

Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.

Poválečná historie

Po válce započal odsun německého obyvatelstva (49 674 obyvatel) a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).