Kadaň

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kadani.

• Kadaňský hrad
• Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků
  • Křížová cesta k františkánskému klášteru
• Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Městská radnice s gotickou věží
• Svatá (Mikulovická) brána
• Barbakan Žatecké brány
• Špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele
• Hřbitovní kostel sv. Anny
• Kaple sv. Jana Křtitele
• Alžbětinský klášter s kostelem Svaté rodiny
• Minoritský klášter sv. Michaela (dnes Státní okresní archiv)
• Šlikova kašna
• Kaple Růžencového bratrstva
• Kostel sv. Petra a Pavla (pseudogotický)
• Měšťanské domy na náměstí i kolem
• Národní přírodní rezervace Úhošť
• Přírodní památka Želinský meandr

Galerie

• Vstup do hradu

• Radnice s věží

• Mikulovická brána

• Socha Josefa II.

Muzea a galerie

• Městské muzeum v Kadani
• Galerie Josefa Lieslera
• Galerie Karla Havlíčka
• Galerie Kisza
• Galerie U Adama – obrazy a keramická plastika

Historie

Oblast byla osídlena různými národy již od 18. do 13. století před naším letopočtem. Když roku 805 Karel Veliký usiloval o dobytí Čech, byla Kadaň slovanskou pevností, jež svým obléhatelům dlouho odolávala. První písemná zmínka o Kadani je z roku 1183. Město v dnešní podobě bylo založeno pravděpodobně na konci 11. století. 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich obchodní sídlo řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. O několik desetiletí později byla Kadaň povýšena na svobodné královské město, byl vystavěn královský hrad a minorité si zde zřídili klášter s kostelem sv. Michaela.

Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje.

Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Za vlády krále Karla IV. město znovu rozkvetlo. Král a císař rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd krále Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den. Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000–3 000 c ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů.

Až do 1. světové války byla Kadaň sídlem c. k. Rakousko-Uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění ). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.