Blatno

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blatně (okres Chomutov).

• Zámek Blatno
• Kostel sv. Michaela archanděla
• Fara
• Severozápadně od obce se nachází přírodní rezervace Buky nad Kameničkou.

Galerie

• Bytovky

• Hasičská zbrojnice

• Pomník obětem první světové války u kostela

Historie

Na konci 13. století Blatno patřilo k panství řádu německých rytířů z Chomutova a ze stejné doby pochází první zmínky o výstavbě zdejší komendy. Roku 1344 u blatenské komendy existovala osada, ve které žili lesní dělníci a řemeslníci. Osadou procházela obchodní stezka z Chomutova do Saska. V roce 1384 zde stál i farní kostel se hřbitovem.

Zdejší komtur Albrech z Dubé na začátku 15. století podnikal loupežné výpravy do širokého okolí, dokud nebyl roku 1404 zbaven úřadu. Němečtí rytíři v té době vedli spory s králem Václavem IV., který jim Blatno zabavil jako úhradu dluhů. V roce 1410 zabavil veškerý majetek řádu v Čechách.

Na začátku husitských válek blatenské posádce velel nejvyšší zemský písař a katolík Mikuláš Chudý z Lobkovic, který měl od ledna 1424 Chomutov i Blatno v zástavě od císaře Zikmunda. Později blatenský hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a od roku 1437 ho získal do zástavy i s chomutovským panstvím. Blatno potom sdílelo majitele s Chomutovem. Teprve po smrti Jana z Veitmile prodaly jeho sestry Blatno Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten sem pozval německé evangelíky, aby dosídlili morem zdecimovanou vesnici.

V roce 1707 koupil panství kníže Jáchym Ondřej Lichtenstein, který nechal strhnou ruiny zámku a na základech hradu postavit nový barokní zámek. Po smrti knížete zdědily majetek nejprve jeho manželka a později dcera. Od roku 1771 se novým majitelem stal Alexander Rottenhan, který na zámku zřídil lesnickou školu pod vedením lesmistra Ignáce Ehrenwertha. Navštívil ji i císař Josef II, ale když Ehrenwerth odešel do Prahy, byla škola po dvanácti letech uzavřena.

V roce 1776 vznikla v Blatně první jednotřídní škola. Roku 1782 byla zahájena stavba nového kostela svatého Michaela, který nahradil starou kapli. V roce 1848 vypukl požár, ve kterém shořelo třináct domů a teprve deset let stará budova fary. Budova staré školy byla stržena a nahrazena novou, která stojí dosud.

Obyvatelé se na konci 19. století živili zemědělstvím, chovem dobytka a výrobou smrkového třísla. V budově hostince se vyráběl sýr. Len se již nepěstoval. Ve vesnici byla pila a mlýn, výrobna šroubů, 5 hospod, 3 kováři, 2 krejčí, 4 ševci a řada dalších řemeslníků. Kromě nich tu byla pošta, spořitelna a dva obecní domy pro chudé.