Švihov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Švihově.

• Kostel svatého Jiljí – původně románská stavba, její vzhled byl však velmi poznamenán různými přestavbami, zejména v 18. století. Jedná se o tribunový kostel, který býval přímou součástí sídla panství.
• Kostel svatého Václava – vystavěn v roce 1746 na místě původního vyhořelého kostela. Dnes slouží jako farní kostel.
• Židovský hřbitov – založen v 17. století. Jsou zde pohřbeni místní Židé, kteří ve Švihově žili až do 2. světové války.
• Sochy svatého Jana Nepomuckého – Jedna socha stojí u mostu přes Úhlavu, druhá na Náměstí T. G. Masaryka u kruhového objezdu.
• Pomník padlým 1. a 2. světové války – byl vystavěn ze sbírek občanů města na náměstí. Socha legionáře má představovat strážce republiky.
• Radnice – vystavěna v roce 1800 na místě původní, zbořené. Po úpravě z roku 1911 jí byla přistavěna věž.
• Fara
• Hrad Švihov – vodní gotický hrad z konce 15. století
• Tuhošť – vrchol severozápadně od Švihova. Rezervace a archeologické naleziště s pozůstatky halštatského hradiště, které bylo v 9. a 10. století osídleno Slovany.

Historie

První písemná zmínka o vsi Švihov pochází z roku 1245. Ve 14. století nechal na místě dnešního hradu postavit zdejší šlechtic Vilém ze Švihova velkou tvrz obehnanou rozsáhlým vodním příkopem. Při této tvrzi vzniklo současně také městečko s farním kostelem. Za husitských válek byla tvrz dobyta a zničena.

Na jejím místě nechal Půta Švihovský v roce 1480 vystavět rozsáhlý gotický kamenný hrad, k jehož stavbě bylo využito také zdivo původní tvrze. Po dostavbě se hrad stal významným správním centrem oblasti a jeho pán tehdy patřil k nejbohatším velmožům království.

Za třicetileté války bylo městečko vypleněno švédskými vojsky, hrad ale tehdy dobyt nebyl. Po válce bylo císařem Ferdinandem III. nařízeno nedobytný hrad zbourat, ale díky neustálému oddalování demolice se nakonec podařilo hrad zachránit. Později, až do roku 1918, sloužil hrad jako sýpka. V tomto období docházelo k rozsáhlému chátrání celé stavby.

Rozsáhlejší rekonstrukci objektu přineslo období po roce 1949, kdy byl hrad zestátněn a byla zahájena jeho náročná rekonstrukce.

Židé ve Švihově

Nejstarší záznam o židovském osídlení obce pochází z roku 1570. V 18. století se Švihov stal jakýmsi židovským centrem pro široké okolí včetně Klatov. Následkem restrikčních zákonů z roku 1736 zde také v oblasti dnešní Vrchlického ulice vzniklo ghetto. Někdy koncem 18. století v něm vypukl požár, jemuž zdejší dřevěné domy podlehly. Docházelo sice k jejich postupné přestavbě, ghetto však posléze zaniklo, protože po roce 1811 nebyli již Židé nuceni bydlet odděleně.

V Židovské ulici (dnes Vrchlického) stávala též výstavná synagoga postavená v roce 1783. Byla vybudována namísto starší dřevěné synagogy, kterou o deset let dříve zničil požár. K bohoslužbám sloužila až do počátku 2. světové války. Poté chátrala, načež byla v roce 1963 zbourána.

Židovská komunita ve Švihově přestala existovat podle zákona z roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Klatovech.