Panoší Újezd

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí panny Marie

• Zbořenina barokní kapličky

• Vila Jindra

• Roubená chalupa
• Největší český nedělený buližník (v potoce)
• Pomník padlým z roku 1922 s medailonem J. Husa - řadí se mezi první husovské pomníky

Zajímavosti

• Západně od obce se nachází soukromé letiště s hangárem. Na stejném místě bude pravděpodobně příští rok vystavěna farma pěti stometrových větrných elektráren.
• V lokalitě Vlčí hora, která je vedle silnice z Panošího Újezda do Hvozdu bylo v roce 1962 viděno UFO.
• V okolí Bambásku je možno vidět systém dlážděných kupeckých cest z přelomu 17. a 18. století.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, podle názvu obce se však dá předpokládat, že je ještě mnohem starší. Umístění v lokalitě kolem rakovnické kotliny nabízí domněnku, že obec byla osídlena již v pohanských dobách. Přívlastek Panoší získala obec podle manů, kteří zde dostávali půdu - újezdy, tj. území, které se dá za určitou dobu objet koňmo, za to byli povinni vykonávat zbrojnošskou službu na nedalekém hradě Krakovci. Později jejich povinnosti převzal hrad Křivoklát. Panoší Újezd kvetl zejména za vlády Lucemburků. Místní kostel Nanebevzetí Panny Marie je již od 14. století kostelem farním. Ten byl v roce 1718 zbořen a vznikl kostel nový, který bez úprav setrval do dnešní doby. Nutno dodat, že je v nepříliš dobrém stavu.

Po husitských válkách velká ves téměř zanikla, vhodné klima způsobené vládou Jiříka z Poděbrad však způsobilo další populační explozi. Na přelomu 15. a 16. století vedl narůstající počet obyvatel k založení nové obce - Nového Újezda (ležel v místě současné vsi), který později dostal přívlastek Velký, neboť rozlohou brzy překonal svého staršího sourozence. Ke spojení obou vsí došlo až těsně před druhou světovou válkou, roku 1937. Název pro společné sídlo dala starší z obou osad.

Obcí procházela i důležitá stezka z Plzeňska do Prahy, která se zde křížila s Lounskou kupeckou stezkou. Podél ní vznikla řada barokních kapliček, jedna se v polích u obce dochovala až do sedmdesátých, kdy byla zbořena.

V roce 1792 vzniká obecní kovárna, o dvanáct let později obecní pastouška. V Panoším Újezdě byla i cihelna, neboť zdejší červenice a hlinky jsou pro pálení cihel vhodné, do dnešního dne se však nezachovala.

První republika dala obci sokolovnu s kinosálem a v roce 1931 elektrifikaci. Z prvorepublikové výstavby je zajímavá vila Jindra, vystavěná nad někdejším Rybníčkem (zrušen při výstavbě fotbalového hřiště), která je dobrým příkladem pronikání architektonických trendů dvacátých let i do venkovské zástavby.

Novodobá obecní kronika je vedena od roku 1923.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
• 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník
• 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník
• 1949 Pražský kraj, okres Rakovník
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

Ve vsi Velký Újezd (přísl. Panoší Újezd, 484 obyvatel, poštovna, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

biograf Sokol, Družstvo pro rozvod elektrické energie ve Velkém Újezdě, 2 hostince  kovář, 2 krejčí, družstevní lihovar, obuvník, 3 pokrývači, porodní asistentka, 5 rolníků, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vel. Újezd u Rakovníka, trafika