Zalužany

Pamětihodnosti

Zámek

Zalužanský zámek patří neodmyslitelně k historickému jádru obce, s jejímž vývojem úzce souvisí. Písemné zprávy o zdejší tvrzi se objevují sice až v 15. století, lze však předpokládat, že na jejím místě existoval již předtím dřevěný zemanský dvorec.

Velkou zásluhu na stavebním rozvoji zdejšího šlechtického sídla měli pánové Loubští z Loub, kteří je po většinu 16. století vlastnili. Někdy v letech 1650–1660, kdy tvrz vlastnili páni ze Šternberka, byl zbořen východní čelní trakt s bránou a padacím mostem a zasypán obranný příkop. V severním křídle byl pivovar, takže obyvatelný byl jen jižní trakt. Na východ od zámku byl vybudován hospodářský dvůr.

Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Kotzů z Dobrše, došlo k zásadní přestavbě původně středověké tvrze na renesanční zámek. Z té doby se datuje i přístavba zámecké kaple. V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenberkové. Roku 1924 se stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.

V roce 1974 převzalo zámek do správy Okresní kulturní středisko v Příbrami a v prvním poschodí byla zřízena expozice "Muzeum středního Povltaví".

Po vynucené přestávce ve vlastnictví byly provedeny nutné opravy a od roku 1997 do roku 2005 byl zámek pronajat rodině Carla Albrechta Waldsteina jako rodinné sídlo.

Zámek, k jehož poslední významné rekonstrukci došlo v letech 1920–1924, je včetně pozemku zapsán v seznamu kulturních památek.

Kostel

V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského. V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před vchodem.

Hřbitov

Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882.

Židovský hřbitov

V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov, jenž také patří ke kulturním památkám, nachází se však v neutěšeném stavu.

Historie

Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l. Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě v 2. století.

V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo. V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.

V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice
• 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
• 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
• 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
• 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice
• 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932

V obci Zalužany (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

autodoprava, drogerie, holič, 3 hostince, 2 kamenictví, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, obuvník, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, 18 rolníků, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, 2 švadleny, 2 trafiky, 4 truhláři, velkostatek