Petrovice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Petrovicích (okres Příbram).

• Zámek Petrovice
• Kaple
• Viklan Husova kazatelna
• Jezuitské koleje
• Kostel svatého Petra a Pavla Petrovice
• Vrškámen - přírodní památka v k. ú. obce
• Rozhledna Kuníček
• Křížová cesta
• Pomník padlým v světové válce
• Kříže

Jezuitské koleje

V obci se nachází dvě původně jezuitské koleje ze 17. století. Tyto koleje byly postaveny vedle kostela na náměstí. V roce 1651 se začala stavět první rezidence. Původně se jednalo o skromnou stavbu, která byla později přestavena na jednopatrovou budovu s barokní věžičkou. Pak roku 1934 byla prodána do soukromého vlastnictví místnímu lékaři. Původní průčelí zůstalo zachováno. Tato rezidence se nazývala stará nebo malá.

Zámek

Později jezuité poblíž této staré rezidence postavili další jednoduchou budovu, ke které byly později za doby barona Zhorského ze Zhoře přistaveny dvě zubaté věže. Zámeček je zdobený renesančními ozdobami. V současné době je zde sídlo obecního úřadu. U zámečku rozkládá udržovaný park se vzrostlými stromy

Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel je dominantou na náměstí. Tento původně gotický kostel je písemně zmiňován už v roce 1350. Gotické prvky lze nalézt v žebroví v presbytáři a na jižní straně na portále. Později v 18. století byl kostel pod jezuitským vlivem barokně přestavěn. Od roku 1666 patřil kostel jezuitům.

Věž v průčelí měla původně tři zvony, ale za světové války byly dva roztaveny a na věži zbyl pouze jeden zvon. Nesl název svaté Barbory. Roku 1925 byla uspořádána sbírka na nové zvony. Zvon svatého Petra nese nápis o dárcích a byl ulit v Praze. Zvon svatého Pavla má nápis „Válka vzala – láska dala.“ a také nese podpis tvůrce.

Věž byla postavena roku 1777. Roku 1934 při požáru shořel hlavní oltář. Obraz, který byl v kostele a došel také k úhoně při tomto požáru, maloval malíř Šmíd z Bechyně. Oltář vyřezával mistr řezbář na popud kanovníka Šittlera. Podle zachráněných zlomků byla během půl roku zhotovena věrná kopie. Oltář byl znovu vysvěcený v tomtéž roce v červnu. Náklady byly uhrazeny z veřejných sbírek mezi místními občany.

U kostela se nachází původní starý hřbitov. Na tomto hřbitově jsou hrobky pánů z Oppersdorfu. Před ohradní zdí u vstupu do kostela se nachází kříž. Druhý hřbitov byl zřízený v roce 1888 na západním konci obce. Zde se nalézá hrobka pánů Zhorských.

Fara byla zřízena v první polovině 14. století. Nynější budova fary byla postavena v 18. století. Na zdejší faře působil český spisovatel a národní buditel farář František Doucha od roku 1834 - 1838. Dalším významným kaplanem, který zde působil od roku 1887 pět let, byl vyšehradský kanovník Eduard Šittler.

Kaple

Jedná se o kapli postavenou za obcí u komunikace směrem na Krásnou Horu. Je postavena na místě , kde se pohřbívali mrtví nakažení morem, když už kapacitně nepostačoval hromadný hrob v nedalekém Kuníčku v letech 1680 - 1681 v období velké morové rány. Kolem roku 1700 byla u Kuníčku na místě morového hřbitova vybudovaná kaplička, která byla zasvěcená svaté Anně a také na místě hřbitova u Petrovic byla později postavená kaple.

Další kaple se nalézá u ohradní zdi původního hřbitova u kostela svatého Petra a Pavla.

Rozhledna Kuníček

Severozápadně od obce se od roku 2003 nalézá rozhledna Kuníček, ocelová telekomunikační věž o výšce 60 m v železobetonovém základu, vyhlídkové plošiny ve výškách 9 a 36 m.

Křížová cesta

Mezi osadami Kuníček a Kuní se nalézá pozoruhodná kamenná křížová cesta. Tuto zhruba dvoukilometrovou křížovou cestu zhotovil akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Jednotlivá zastavení jsou vytesána do charakteristických místních žulových kamenů. Celá křížová cesta byla dokončena roku 2000 a v tomto roce byla i vysvěcena. Místní obyvatelé se finančně podíleli na této výstavbě.

Pomník padlým

Pomník padlým v obou světových válkách se nachází na náměstí. Je na něm zpodobněna Čechie. Pomník je dílo sochaře Jaroslava Bardy z nedalekých Hrazánek z roku 1921.

Socha světce

Naproti kostelu na náměstí se nachází socha svatého Václava.

Další dvě kamenné, proti sobě umístěné, sochy světců na vysokém kamenném podstavci se nachází u komunikace z obce ve směru na Krásnou Horu, před kaplí.

Kříže

Kamenný kříž s datací na podstavci 1861 se nachází u komunikace směrem k hřbitovu a u budovy současné školy.

Litinový kříž na vysokém kamenném dříku se nalézá po levé straně u bočního vchodu do kostela. Kříž má dataci 1854.

Další kříž, také kamenný, se nachází u druhého vchodu do kostela. Tento kříž má na svém soklu dataci 1872 a je reliéfně zdobený motivem kalicha. V horní části je přes kříž další dřevěný kříž s tímto nápisem : 1924 MISIE 2004

Drobný kříž na kamenném podstavci se nachází u komunikace v obci směrem na Milevsko na mostě přes potok Brzinu. Na obdélníkovém štítku, nad hlavou andělíčka má tento nápis : CHVÁLA KRISTU. Na protější straně mostu je umístěná socha.

Kamenný kříž se nachází na konci obce u komunikace ve směru na Skoupý. Tento kříž má na svém podstavci dataci 1884.

Další kamenný kříž se nalézá na konci obce, u stejné komunikace, směrem na Milevsko. Tento kříž má dataci 1881. Je také reliéfně zdobený motivem kalicha a kříže.

Kamenný kříž na konci obce u komunikace ve směru na Krásnou Horu má na svém podstavci dataci 1844.

Galerie

• Přírodní památka Vrškámen jihovýchodně od obce

• Zastavení křížové cesty na Kuníček (Petrovice)

• Přírodní park Petrovicko u Obděnic

• Budova současné školy

• Stará rezidence

• Zámek.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219. Petrovice jsou připomínány jako sídlo vladyků.

Ve 12. století sídlil v Petrovicích vladyka Petr a jeho bratr Obiden. Zkomolením těchto jmen byl pojmenován městys Petrovice a blízká ves Obděnice.

Petrovické panství bylo ve vlastnictví rytířů z Doudleb a z Říčan. V 17. století byli vlastníky jezuité z pražské koleje sv. Klimenta až do zrušení jejich řádu.

V 19. století byly ve veřejné dražbě Petrovice prodány a koupil je pán Bechyně z Lažan. Po něm pán Fleissner z Ostrovic, dále pak hrabě Jiří Oppersdorf, Adolf Barth, baron Ernst Loczello a nakonec rytíř Vladimír Zhorský ze Zhoře.

Pak bylo Petrovické panství díky postupnému rozprodávání pozemků velmi zmenšené.

V letech 1680-1681 zemřelo velké množství obyvatel v období velké morové rány.

Škola bývala zprvu od roku 1651 u jezuitů v jejich malé rezidenci. Později byla budova školy postavena 1817 poblíž náměstí. Vzhledem k tomu, že do ní docházely děti i z okolí, tak brzy kapacitně nepostačovala a tak byla třikrát přestavěna. Jako podučitel zde působil Čeněk Habart (1883 -1896). Měšťanská škola byla zřízena v roce 1921 a v roce 1935 byla postavena budova měšťanské školy u komunikace z obce směrem na Milevsko. Tato budova přestala sloužit svému účelu po dokončení stavby nové a současné školní budovy, naproti hřbitovu - Petrovice 196.

Sbor dobrovolných hasičů je jeden z nejstarších v kraji. Byl založený už roku 1878.

V roce 1865 zde byl zřízen poštovní úřad s telegrafem a s telefonem.

V roce 1880 byla zřízena četnická stanice.

V roce 1929 byla zahájena poštovní autobusová doprava do Sedlčan.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
• 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany
• 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany
• 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932

V obci Petrovice u Sedlčan (přísl. Krchov, Vilasova Lhota, Zahrádka, 854 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad. četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Petrovicích u Sedlčan, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 3 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, obchod se surovými kůžemi, lihovar, 5 mlýnů, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, 2 pily, pivovar, pohodný, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, Spořitelní a záložní spolek, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, 2 zahradnictví

V obci Obděnice (přísl. Brod, Radešice, Ohrada, Žemličkova Lhota, 643 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Obděnice, 3 trafiky

Ve vsi Radešín (120 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, Kovář, mlýn, obuvník, trafika

V obci Týnčany (přísl. Mezihoří, Skoupý, 513 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

3 autodopravci, družstvo pro rozvod elektrické energie v Skoupém, 4 hostince, kolář, 3 kováři, krejčí, 4 mlýny, 2 obuvníci, pila, 19 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 vápenky