Klučenice

Památky

• Největší památkou v obci je barokní jednolodní kostel Narození svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku 1723, vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Původní kostel býval dřevěný, po požáru v roce 1720 bylo na popud velmistra křižovnického řádu přistoupeno k stavbě nového kostela. Kostel byl znovu vysvěcen 9. 11. 1723. Obdélná loď kostela je dlouhá 14,15 metrů, široká 9,15 metrů, výška 9 metrů. Věž v západním průčelí kostela je čtyřboká, dvouposchoďová, zakončená bání. Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od Václava Vavřince Rainera. Před ním je několik kovaných křížů. Okolo kostela se rozkládá starý hřbitov, obehnaný mohutnou hřbitovní zdí. První zmínky o duchovní zprávě - plebánii, jsou z roku 1352. Od roku 1672 byla duchovní správa obnovena a svěřena Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, matriky jsou vedené od roku 1718. V současné době ( 2013 ) na kostele a v jeho okolí probíhá celková oprava.

• Vedle schodů vedoucích ke kostelu se nalézá kříž na velmi zdobném kamenném podstavci.

• Barokní bývalý křižovnický dvůr z 18. století.

• Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna. Voltýřovský a klučenický vladyka údajně přepadával kupce, kteří vezli svoje zboží na trhy do Písku.

• Severozápadně od centra obce stojí bývalá synagoga. Místní náboženská obec židovská si v Klučenicích nechala zřídit svou vlastní školu v roce 1883. Výuku zajišťoval rabín. Židovská škola fungovala až do roku 1918. Býval zde i židovský kostel, který byl v roce 1930 přestavěn na obytné stavení.

• V horní části návsi, v malém parčíku, se nachází socha svatého Jana Nepomuckého v ohrádce.

• Na návsi před budovami Klučenické zemědělské akciové společnosti roste památný strom - lípa.

• V spodní části návsi, poblíž rybníka, se nalézá kamenný pomník padlým v I. světové válce. Tento pomník byl postaven roku 1931 svépomocí a za přispění místních hasičů, občanů a rodáků. Na vrcholu žulového jehlanu byl umístěný bronzový sokol s rozepjatými křídly. Náklady na pomník činily 8 838 Kč. Na pamětní desce v horní části pomníku je uvedený tento nápis: VDĚČNĚ PAMĚTLIVI OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SLAVNÉHO BOJE ZA SVOBODU VLASTI. PRACUJME V MÍRU A LÁSCE POCTIVĚ A SVORNĚ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁRODA. Na pamětní desce, která je umístěná v spodní části pomníku je pod letopočtem 1914 - 1918 uvedeno 13 jmen padlých spoluobčanů - DROBÍLEK ANT. HLAVÁČ JOS. HOLUB JOS. CHROUST AUG. KOLKA JAROSL. KUBÍČEK JAN. KVASNIČKA JOS. MEZERA JOS. POLÍVKA JAN. ŠVAGR JOS. UHER ALOIS. VLNA JOS. VONDRÁK JOS.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti - překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin. Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích. Vesnice původně patřila k majetku královského hradu Zvíkov. Po založení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla ves roku 1238 králem Václavem I. řádu darována. V roce 1344 zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce 1352 se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků. V roce 1605 byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku. V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr. Křižovníci založili také Kamenici, která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností. V roce 1619 se stala ves majetkem Petra ze Švamberka, po bělohorské bitvě byla opět vrácena. V roce 1621 byly Klučenice těžce poškozeny Marradasovými vojsky, která se snažila dobýt Orlík. Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku 1639 a 1640. V 17. století býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar. Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce 1645 přesun švédských vojsk generála Lennarta Torstensona, který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k Jankovu. Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce 1646 zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků. O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně. V roce 1720 oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela. 15. října 1744 zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, Chrástu a Voltýřově a způsobila značné škody. Během napoleonských válek vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů. Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech.

O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy. V roce 1718 se místní škola připomíná jako škola farní. Kamenice, Křesina, Voltýřov, Podskalí a Zadní Chlum byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům. Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce 1865 podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu. Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí. V roce 1895 bylo přistavěno další patro. Od roku 1883 si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku 1918.

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vsi založen roku 1888. Od roku 1911 zde působil spolek divadelních ochotníků, spořitelní a záložní spolek z roku 1897, i obecní knihovna.

Vývoj počtu obyvatel

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko
• 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko
• 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko
• 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko
• 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932

V obci Klučenice (přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři

V obci Voltýřov (250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika

Starostové

• 2010-2014 Jiří Veselý
• od 2014 Stanislav Stoulil

Osobnosti

Působící v Klučenicích

• Václav Bělohlávek ( 9. 1. 1870 Ouhrov ) - básnickým jménem Svatohor. Knihovník řádu, kněz, který napsal 70 pojednání a knih s náboženskou a historickou tématikou - ( Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou, trilogie Božetěch, Mysterium nebe, země, peklo ). Působil zde od roku 1898 - 1899 jako kaplan.