Jince

Zajímavosti

Plešivec

Podrobnější informace naleznete v článku Plešivec (Brdy).

Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností rodu Wratislavů, který vlastnil jinecké panství 155 let od roku 1647. Kostel je zasvěcen sv. Mikuláši a Wratislavové jím nahradili původní dřevěný. Zajímavější je osud zámku. Jedná se o původní jineckou tvrz, která prošla třemi přestavbami a ve finále se honosil nádhernou výzdobou a jeho součástí byla zahrada s umělou jeskyní, skleníkem a sochami. Zámek měl také vlastní divadlo a cukrárnu. Rod Wratislavů se neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Wrbna již toto sídlo nepoužíval a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar a v dnešní době chátrá.

Léčebná zařízení

V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo sanatorium MUDr. Josefa Šírka zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce 1932, dnes již nefunguje*. Druhým zařízením jsou lázně MUDr. Jana Mosera, které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní lékař a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných hasičů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.

• pozn. - budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům.

Historie

První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listinně Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála vysoká pec. V 18. století byl postaven barokní zámek. Další památkou je vysoká pec Barbora z roku 1810, která byla v provozu do roku 1874. Roku 1900 byly Jince povýšeny na městys, k obnovení statusu městys došlo 17. října 2006.

V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
• 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice
• 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice
• 1949 Pražský kraj, okres Hořovice
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932

V městysi Jince (přísl. Běřín, 1427 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, posádkové velitelství, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, Městské elektrické podniky, 2 hospodářská družstva, výroba kovového zboží, 2 mlýny, pekárna, pila, pivovar, stavitel, továrna na těstové zboží, 2 velkostatky

Služby (výběr):

4 lékaři, autobusová doprava, autodoprava, biograf Lidobio, 2 cukráři, drogerie, geometr, 2 hotely (Eška, Kratochvíl), 5 hostinců, kapelník, lékárna, obchod s obuví Baťa, sanatorium, Městská spořitelna hořovická, Občanská záložna v Jincích, Živnostenská záložna v Jincích, zahradník, zlatník, zubní ateliér, železářství

V obci Rejkovice (přísl. Hejdov, 172 obyvatel, obec se později stala součástí městyse Jince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, mlýn, výroba kovového nábytku, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika