Hřiměždice

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Anny z roku 1797 na návsi, který v 90. letech minulého století dostal novou fasádu a v roce 2008 se dokončila rekonstrukce tohoto kostelu položením nové střechy a okapů. Při něm jsou barokní sochy světců pocházející ze zrušeného kláštera v Obořišti.
• Zámeček Hřiměždice - ze začátku 18. století je postaven v klasicistním stylu Baroka, v písemných zmínkách zmíněn v roce 1788. Na střeše zámečku byla umístěna věžička s hodinama která byla v roce 1945 odstraněna. Zámeček byl v 60. letech minulého století využíván jako sirotčinec. Jak se žilo v tomto sirotčinci se můžeme dočíst v knize od Jiřího Rezka Z(A)tracení parchanti. Po zrušení sirotčince zde byly uchovány dřevěné loutky, které sem byly převezeny z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea. Momentálně tento zámeček není volně přístupný a bohužel pomalu chátrá...
• Velmi známý byl i zdejší pivovar na začátku 20. století na místech dnešní "dolní" hospody, zámečku a přilehlých pozemků. O tomto tehdejším minipivovaru se můžeme dočíst v mnoha knihách o starých pivovarech. Pivovar dlouhou dobu patřil místnímu panu Františeku Wankovi, jehož rodině patřily Hřiměždice od roku 1860.
• Vznik názvu obce Hřiměždic prý vznikl od zdejšího statkáře pana Hřimezdy. V historických mapách můžeme objevit název Wermierzitz/Verměřice, tento název byl zaveden Němci za druhé světové války, protože název Hřiměždice bylo pro okupanty těžké vyslovit.
• V roce 1887 zde byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který funguje do dnešní doby společně s dalšími dobrovolnými organizacemi jako je místní fotbalový klub TJ Vltavan Hřiměždice

Zajímavosti

• V dnešní době jsou Hřiměždice všeobecně známé z důvodu místního Kujalova lomu, který je v letních měsících cílem velkého množství lidí a pořádáním skoků do vody (High jump). Název lomu je odvozeno od bývalého majitele, kterému zde patřilo velkého množství okolních kamenolomů ve 20. století. Dobu těžby žuly nám dnes pouze připomíná na dně potopený důlní vozík. Po ukončení těžby se o tento lom začala zajímat armáda z důvodu hloubky, čistoty vody a blízkosti Prahy. Armáda (svazarm) zde sídlila od 70. let do konce 80. let, v těchto letech zde přibyl masivní ponton, který je využíván do dnešní doby pouze v minimálně změněné podobě (chybí přístupová roura do kesonu). V roce 2007 proto proběhlo vytažení kesonu ze dna, protože svoji funkci zde v lomu ztratil po rozebrání přístupové roury (keson převezen do Lomečku - Starý Klíčov u Domažlic). Co rozhodně stojí za zmínku je fakt, že na dnešním místě houpačky stával trup vojenského vrtulníku. Byl zde proto, aby si vojenští potapěči zkusili skoky z vrtulníku do vody. Celý tento trup vrtulníku byl zavěšen na speciálním jeřábu, který umožnil celý vrtulní dostat nad vodu. Jak už bylo zmíněno, tento lom je spíše dnes známý pořádáním skoků do vody pod názvem Highjump. Skoky 10, 12 a 15 metrů včetně obří 30metrové plošiny a jako bonus skoky z houpačky. Lom je hojně využíván jako "kulisa" pro filmy nebo reklamní spoty. Některé scény můžeme vidět například v komedii 2Bobule (2009), Výchova dívek v Čechách (1997), Cesta peklem (1995). Z krátkých reklamních spotů to byla reklama na operátora bývalého Eurotelu s Roman Šebrle a Tomáš Dvořák.

• V Hřiměždicích fungují 2 hostince. Hostinec U Jezírka na návsi nabízí i ubytování a v letních měsících gastronomii. Druhý hostinec se nachází směrem k lomu a je součástí společenského sálu (kdysi bývalé kino, které ukončilo svoji činnost roku 1997 promítnutím filmu Titanic). Dnes se sál využívá pro místní společenské události (plesy, karneval, koncerty).
• Krom Kujalova lomu se nachází v okolí Hřiměždic ještě 2 lomy (Na plachtě a Hájkův). Lom Na plachtě je dnes pod hladinou Slapské přehrady, který se nacházel naproti dnešním Bučilům (v těchto místech se nacházely známé Bučilské proudy). Do dnešní doby se zde dochoval pouze vyčnívající žulový ostrůvek z Vltavy, který můžeme shlédnout i v pohádce Zlatovláska.
• Poslední lom (Hájkův) se nachází 400 metrů východně od Kujalova lomu. Spíše se jedná o vysokou skalní stěnu, tudíž je i bez vody.

Historie

• Území okolí Hřiměždic bylo osídleno už v době neolitu před cca 3000 let př. n. l. Historické nálezy v okolí Vltavy (tzv. Knovízské pohřebiště) z mladší doby bronzové (800 let př. n. l.)
• První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
• 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
• 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš
• 1949 Pražský kraj, okres Dobříš
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš

Rok 1932

V obci Hřiměždice (přísl. Byčice, Háje, Záběhlice, 510 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, autobusová doprava, cihelna, holič, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 lomy, mlýn, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, pekař, porodní asistentka, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Hříměždice, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky