Vonoklasy (Okres Praha-západ)

Historie

Počátky

Vonoklasy (v některé historické literatuře též Uněklasy) leží v místě, které Češi obývali již v předpřemyslovských dobách, archeologicky je však potvrzeno osídlení až v jedenáctém století našeho letopočtu. První písemný záznam o vsi (in villa Omeclas) se dochoval v dokumentu, kterým král Přemysl Otakar I. v roce 1227 potvrzuje držbu osmnácti jiter (přibližně deseti hektarů) půdy kapli svatého Václava na Pražském hradě.

Nemovitosti

Vonoklasy se, vzhledem ke své poloze, nemohly pyšnit žádným poctivým hradem. Na počátku sedmnáctého století byla aspoň vystavěna tvrz. Žel, není známo, kdy zanikla.

První mlýn, respektive mlýniště, se poprvé zmiňují v souvislosti s Vonoklasy v letech 1661 a 1662. Jedná se však pouze o záznam, na který nenavazují žádné další, zřejmě byl zničen. Další zmínka je datována roku 1733, kdy se stavěl (další) mlýn, aniž by však bylo popsáno o jaký mlýn se jednalo. Tento mlýn počátkem devatenáctého století vyhořel a na jeho místě byl postaven mlýn nový. Až do roku 1859 několikrát změnil majitele, ale stále na něm bylo hospodařeno, teprve roku 1860, poté, co byl třikrát během krátké doby prodán, byla na něm zastavena práce. Definitivně byl mlýn zrušen na konci devatenáctého nebo počátku dvacátého století.

Na počátku osmnáctého století byl ve Vonoklasech postaven zámeček, který jeho majitelé obývali více než jedno století – naposledy byl zanesen v katastrální mapě z 16. srpna 1840 (první katastrální mapa Vonoklas), na konci devatenáctého století z něho zbývalo již pouze torso. Zámeček měl obdélníkový tvar přibližně 11 krát 26 metrů, byl dvoupatrový a náležela mu vlastní kaple v zahradě – parku o velikosti přibližně 30 krát devadesát metrů.

V letech 1745 až 1860 stál ve Vonoklasech pivovar. Poté, co roku 1860 vyhořel, již nebyl obnoven. Po druhé světové válce byl společným úsilím občanů Vonoklas postaven společenský dům, který dosud stojí, byť neslouží svému původnímu účelu.

V roce 1968 se v čp 96 stala rodinná tragédie, která se později stala velmi věrným námětem pro 26. díl seriálu 30 případů majora Zemana - Studna. Toto číslo popisné lze nalézt, ale objekt je pochopitelně znovu vystavěn. Samotný díl se filmoval v jiné obci - v Jinočanech, dům byl však vybudován na Barrandově v ateliérech.

Zahraniční styky

Stejně jako stovky dalších obcí v Čechách ani Vonoklasy neunikly návštěvě a rabování Švédů během třicetileté války, poprvé v roce 1639, podruhé roku 1648, a Francouzů roku 1741. Nicméně, podle dobových údajů, vesnice Žebrák v polovině cesty mezi Prahou a Plzní na tom byla, aspoň v případě švédských nájezdníků, podstatně hůře.

Církev

Ve Vonoklasech nestojí, na rozdíl od většiny českých měst a vesnic, žádný kostel, i tak však nejsou prosté církevních (křesťanských) památek. Zhruba v prostředku vesnice je umístěn křížek, který obci věnoval roku 1868 Jan Cicvárek. Od roku 1887 stojí na návsi kaple svatého Václava, na kterou více jak polovinou přispěla obec. V průběhu první světové války, roku 1915, pak Anna Tůmová nechala postavit Panenku Marii v Průhoně. V roce 1917 byly z kaple odvezeny zvony, roku 1921 se vrátily, ne však již ty původní.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav
1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav
1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav
1949 Pražský kraj, okres Praha-jih
1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice