Dolní Břežany

Pamětihodnosti

• Zámek čtyřkřídlý dvoupatrový kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí – původně renesanční stavba z období okolo roku 1600, pseudorománská kaple sv. Maří Magdalény přistavěna v letech 1885–1887. Roku 1901 bylo podle letopočtu na fasádě upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna loggie. V průjezdu nástropní štuková výzdoba z konce 17.století, ve zdi vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Objekt je dnes opět v majetku Pražského arcibiskupství.
• Sousoší Kalvárie na návsi, od Jana Antonína Quitainera, signované AQ, roku 2012 nahrazené kopií, originál přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze.
• Hradiště nad Závistí (oppidum) – významné archeologické naleziště, nachází se západně od obce. Osídleno Kelty od 6. století př. n. l. do začátku 1. století př. n. l.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1332, kdy ji koupil pražský měšťan Menhart Olbramovič od dědiců Eklima Goldnera. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz. Od roku 1356 až do husitské revoluce byly Břežany v držení zbraslavského kláštera. Roku 1420 byly Břežany dobyty husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova, husité předali ves svému stoupenci, pražskému konšelovi Jankovi Frelichovi. Po skončení husitských válek v roce 1436 zastavil císař Zikmund břežanský statek Janu Benedetovi z Nečtin. Jeho syn pak v roce 1476 koupil obec od zbraslavského kláštera. Janovi potomci ji vlastnili až do poloviny 16. století.

V letech 1527–1546 Břežany vlastnil Jan starší z Valdštejna, který je prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a z Prudic. Jeho žena Anna z Dobřenic založila v Břežanech vinice. Špetlovi dědicové prodali statek v roce 1573 Jiříkovi Voděradskému z Hrušova, který byl později sťat. Od roku 1581 statek spravovala za nezletilé potomky jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Od roku 1585 pak jej vlastnila její dcera Magdalena Voděradská z Hrušova, která se vdala (1590) za místokancléře Království českého Krištofa Želínského ze Sebuzína (zemř. 1606). V době, kdy Želínský spravoval panství, byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Majetek byl roku 1623 jeho synům Václavovi a Gabrielu Krištofovi zkonfiskován a později navrácen jako léno. Oba však zemřeli bez potomků.

Zadlužený majetek, který zahrnoval zámek, pivovar a poplužní dvůr, připadl jejich tetě Polyxeně Donínové z Hrušova. Ta jej prodala (1627) Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho potomci drželi Dolní Břežany až do roku 1673, kdy je koupil Jiří Ludvík ze Sienzendorfu. Po jeho smrti (1683) byly prodány Janu Fridrichovi z Trautmansdorfu, který byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého.

V roce 1715 koupil Dolní Břežany od rodu Trautmansdorfů pražský arcibiskup František Ferdinand z Künburku. Od té doby až do roku 1945 pak byly nepřetržitě v držení Pražského arcibiskupství. Arcibiskupové měli v zámku své sídlo.

Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan nechal postavit v Dolních Břežanech školu (1826). V letech 1885–1887 byla zásluhou arcibiskupů Bedřicha Josefa Schwarzenberga a Františka Schönborna vybudována kaple. Vysvěcena byla 14. května 1887.

Od 13. června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví. Arcibiskup František Kordač po svém odstoupení z funkce primase českého v říjnu 1931 trávil na zámku poslední léta svého života. V době jeho působení navštívily zámek významné osobnosti. 13. července 1919 se zde konala schůze ministerské rady, v témže roce navštívil zámek prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

V letech 1949–1959 užívalo zámek ministerstvo zemědělství jako školicí středisko. V letech 1959–1960 jej užívalo ministerstvo národní obrany, 1960–1992 ministerstvo vnitra, které v areálu vybudovalo cvičné prostory pro tzv. „červené barety“. V 1992 byl zámek bezúplatně převeden do vlastnictví obce a později vrácen v restituci římskokatolické církvi.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
• 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové
• 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové
• 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové
• 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

Ve vsi Dolní Břežany (853 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, chov ryb v arcibiskupském rybníku Pazderak, 2 koláři, 2 kováři, 3 krejčí, vodní meliorační družstvo, půjčovna mlátičky, 2 mlýny, 4 obuvníci, 4 obchody s ovocem, pekař, pohřební ústav, 4 pokrývači, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, arcibiskupské ředitelství velkostatků

V obci Lhota (přísl. Jarov, Závist, 280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Dolních Břežan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

4 hostince, lom, obchod s motocykly, obchod s lahvovým pivem, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, tesařský mistr, trafika, zahradnictví

Osobnosti

• Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
• Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech