Polerady (Okres Praha-východ)

Pamětihodnosti

Boží muka u křižovatky silnic do Kostelce nad Labem a do Brázdimi

Historie

Pomístní jméno obce je správně Polerady, vzniklo z označení místních obyvatel, kteří byli pečlivými hospodáři, měli rádi svá pole. V 18. století se objevuje v oficiálním názvu obce jméno Polehrady, které vzniklo z lidového jazyka, jež je již doloženo v 14. století . Opakem Polerad byly Pecirady, Pečerady, tj. vesnice lidí líných, „peciválů“.

První zprávy o obci máme z roku 1290, kdy odkázal Bohuslav z hory ves Polerady k nadání kapitulnímu děkanství u sv. Víta v Praze. Za husitské doby byly Polerady církvi odňaty. Ve vsi byl roku 1436 svobodný dvorec, kdysi kanovníků od sv. Víta, který byl císařem Zikmundem zapsán Oldřichu z Polirad. V deskách zemských roku 1494 se setkáváme s Jindřichem z Vřesovic, jež dal učinit do nich zápis ve prospěch Jiříkovi v Poleradech.

V roce 1507 byly Polerady v držení města Nymburka, které je vlastnilo až do roku 1547, kdy je královská komora zkonfiskovala po prvním protihabsburském povstání. Spolu se Sudovým Hlavnem, Hrádkem u Brandýsa nad Labem a Přerovem nad Labem je připojila k majetku pražského purkrabství, z něhož se vyvinulo komorní panství brandýské. V Poleradech bylo tehdy osm osedlých (tj. sedláků) a krčma výsadní, kteří platili o sv. Jiří a sv. Havle po 31 kopách a 38 groších. Ve druhé polovině 16. století držel vzpomínaný svobodný dvorec Jan Polehradský z Polehradí. Tento Jan z Polehradí je vzpomínán proto, že nechal v Kostelci nad Labem uložit do tam chovaného obecního archivu majestát Ferdinanda I. Roku 1615 připomíná se Adama Ginterod z Ginterodu a na Poleradech. V Berní rule roku 1654 citují se Polehrady. Roku 1788 topograf Schaller s odkazem na druhý díl Monumenta historica Bohemiae nusquam antehac edita učeného piaristy Gelasia Dobnera cituje pověst, že ještě před vznikem Staré Boleslavi existovala Polehradská župa. I když tuto pověst bere jako historický fakt, je pro nás dokladem, že místní obyvatelé Polerad pátrali po významu lidového názvu obce Polehrady a snažili se jej vysvětlit.

Na mapě karlínského hejtmanství z roku 1906 jsou severovýchodně od obce zakresleny dnes již neexistující čtyřúhelníkové valy. Je možné, že tyto valy, dnes již rozvezené, byly pozůstatkem keltské svatyně zvané v odborné literatuře „Viereckschanzen“. Určitě se nejednalo o švédskou fortifikaci, pro kterou nemáme na levém břehu Labe žádné zprávy. Existence těchto valů byla pramenem pověsti o starobylosti osady. Ve skutečnosti místní jméno vzniklo záměnou samohlásky i v e. Což je v češtině běžný jev, doprovázený připojením souhlásky h k zvýraznění její tvrdosti.

V roce 1788 měla osada 25 obytných stavení, proti roku 1869 byla poloviční.

Život Polerad ovlivnilo cukrovarnictví. Místní dráha Neratovice – Brandýs nad Labem – Čelákovice (trať č. 074) stimulovala rozvoj obce. V roce 1902 byly podle úplného adresáře politického okresu Karlinského v obci dvě hospody – Stanislava Vokálka a Josefa Štála, 4 obchody, 2 obuvníci a jeden řezník. Starostou byl největší sedlák Václav Záruba, který vlastnil 220 korců půdy. Obec byla bez dluhů, a protože nevybírala žádné přirážky, stačilo patrně obecní jmění na krytí všech výdajů. Mezi další sedláky patřil Norbert Srb se 160, Josef Efler se 150, Vojtěch Krátký se 150 a Jaroslav Chroust se 100 korci půdy. Pro rozvoj zemědělství hodně vykonala Rolnická záložna v Brandýse, která poskytovala sedlákům levný úvěr z bývalých kontribučenských fondů. Byla přeorganizována 14. ledna 1883 v Okresní hospodářskou záložnu. Největší rozkvět obce byl patrně mezi roky 1921 a 1930, kdy jednak přibývalo obyvatel a současně byla silná i výstavba domů.

Polerady se orientovaly vždy na zemědělskou výrobu, jako by chtěly dokumentovat obsah svého jména, že obyvatelé jsou dobří hospodáři – mají svá pole rádi.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem
1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem
1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ