Mukařov

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Pravoslavný chrám Všech svatých

Historie

Z archivních materiálů muzea v Kostelci nad Černými lesy vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále Vladislava vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze. (z Mukařovské kroniky / str. 70, rok 1987)

První údaj o obci Mukařov je z roku 1318 (Emler: Regesta diplomatica): Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému, později k panství Kostelec n. Č. lesy / páni z Kostelce, Slavata z Chlumu a Košumberka, Komora královská.

Roku 1558 prodala Komora královská statek Kostelec n. Č. lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu Jaroslavu Smiřickému, sídelním svým místem zvolil Kostelec nad Černými lesy. Roku 1561 vystavil tu nádherný zámek s kaplí a rodinnou hrobkou. K tomuto panství patřila i obec Buda-Mukařov, Srbín, Žernovka. Později pan Jaroslav Smiřický rozšířil panství kostelecké o zakoupená další panství jako Říčany, Uhříněves a Koloděje. Smiřičtí drželi panství až do bitvy na Bílé hoře a po smrti pana Jaroslava se v držení vystřídali:

• Zikmund Smiřický 1597–1608
• Jaroslav Smiřický 1608–1611
• Albrecht Václav Smiřický 1611–1614
• Albrecht Jan Smiřický 1614–1618
• Markéta Saloména 1618–1621 (Markéta Saloména byla provdána za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka)

Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo panství zabráno císařem a později prodáno Albrechtovi z Valdštejna, který jej roku 1623 prodal knížeti Karlovi z Lichtenštejna, u kteréhož rodu zůstalo panství až do pozemkové reformy po první světové válce.

Nejstarší údaje o panství kosteleckém máme ze dvou urbářů panství. První urbář je z r. 1562 psaný česky a pod názvem Registra správný panství kosteleckého z r. 1562 je uložen ve Státním oblastním archivu v Praze. Druhý urbář z r. 1677 je rovněž psaný česky, má název Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského r. 1677, uložen je rovněž ve Státním oblastním archivu v Praze. Podle údajů z roku 1623 mezi devíti rychtami panství je uváděna rychta Mukařov, Tehov, Tehovec, Všestary, Klokočná, Menčice, Svojetice a Srbín.

Během třicetileté války byly na Říčansku způsobeny veliké škody válečné, mnoho obyvatel bylo vybito, řada vesnic vypálena. Některé obce zůstaly dlouho pusté, jiné vůbec zanikly a jejich místo zarostlo postupně lesem. Tak například již před 30letou válkou zanikla obec Janovičky ležící mezi Vojkovem a Babicemi. Dnes se po této hrnčířské obci nazývá jen lesní část.

V Mukařově byl v letech 1963–1964 po osm měsíců internován Státní bezpečností Josef kardinál Beran.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
• 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod
• 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod
• 1949 Pražský kraj, okres Říčany
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Rok 1932

V obci Mukařov (přísl. Buda, 200 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Ústav mrzáčků Charitas) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

holič, krejčí, 4 hostince, kamenický závod, obuvník, pekař, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mukařov, 2 trafiky, truhlář

Ve vsi Srbín (184 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mukařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, kovář, obuvník, pekař, 8 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 obchody se střižním zbožím, trafika, velkostatek, zámečník, 2 žulové závody

Ve vsi Žernovka (246 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mukařova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, hostinec, kapelník, kolář, mlýn, obuvník, pekař, obchod lahvovým pivem, povoznictví, 3 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, sochař, starý materiál, trafika, 2 truhláři