Čelákovice

Památky

• Tvrz - středověká stavba byla roku 1579 renesančně upravená. Dnes v ní sídlí městské muzeum.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie - románský kostel byl postaven na přelomu 12. a 13. stol., v letech 1712-1713 byl barokně rozšířen.
• Radnice - novobarokní stavba z roku 1911.
• Budova děkanství - budova z roku 1780
• Socha sv. J. Nepomuckého - barokní socha z 18. stol.

Historie

Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba tvrze, nahrazena kolem roku 1300 stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1290, kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi českým králem Václavem II. a klášterem v Sedlci u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce 12. století. První zpráva též označuje Čelákovice za opiddum, což značilo větší osadu (městečko). V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem. K formám obživy obyvatel Polabí patřilo od středověku zejména rybářství a zemědělství, od poloviny 19. století také košíkářské řemeslo. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce 1900. Roku 1903 zakládá místní podnikatel Václav Červinka továrnu na zemědělské stroje, později známou jako Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích, o tři roky později je postavena továrna na akumulátory R. Stabenova (dnešní Kovohutě), v roce 1910 založil Josef Volman továrnu na obráběcí stroje nesoucí jeho jméno, po znárodnění byla přejmenována na TOS.

Po skončení první světové války se staly Čelákovice známé jako místo výletů a odpočinku, zejména díky říčním lázním Grádo na labském ostrově.

V důsledku průmyslového rozvoje se ve 20. století změnil původní charakter města. Historické centrum bylo v prvních desetiletích 20. století doplněno předměstím rodinných domků a vilek. V roce 1939 realizoval čelákovický stavitel Karel Bíbr projekt Jiřího Štursy a Karla Janů a vznikla cenná funkcionalistická stavba – Volmanova vila. Po druhé světové válce začala převažovat sídlištní výstavba, kterou ukončil až rok 1989.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Rok 1932

Ve městě Čelákovice (přísl.Čelakovský Hrádek, Jiřina, 4469 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, obchodní grémium, společenstvo různých živností, hostinských a výčepníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, biograf Osvěta, cihelna, 3 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 2 hotely (Grand, Olmer), 3 kapelníci, knikupectví, knihtiskárna, velkoobchod koloniálním zbožím, kovodělné závody, říční lázně, lékárna, mlýn, pivovar, realitní kancelář, Družstevní záložna, Městská spořitelna, Občanská záložna, Obchodnicko-řemeslnická záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, továrna na obráběcí stroje, 2 zubní ateliéry

V obci Sedlčánky (přísl.Císařská Kuchyně, 511 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: elektrotechnický závod, 4 hostince, dělnický konsum, kovář, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sedlčánky a Kuchyň, 2 trafiky

V obci Záluží (375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, obchod s drůbeží, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník