Loučeň

Pamětihodnosti

• Barokní zámek s rozlehlým parkem, labyrinty a bludišti
• Svatojiřský les

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1223. Listina dokládající původní název Lucsan i existenci blízkých sídel je podepsána také rytířem Předslavem z Loučeně. V roce 1630 byla celá ves vypálena vojskem i s kostelem a farou. O devět let později byla zničena tvrz i s pivovarem a vinicemi. V roce 1704 byl na místě někdejší tvrze postaven zámek Loučeň, sídlo rodiny Thurn-Taxisů. Loučeň je zakreslena na mapě Království českého z roku 1725.

V roce 1813, v době napoleonských válek, bylo v obci a jejím okolí 70 tisíc ruských vojáků a způsobili zde značné škody. V roce 1885 dala princezna Eleonora z Thurn-Taxisů v obci postavit chudobinec sv. Františka, jehož obyvatele i dále podporovala. O pět let později zřídila ze dvou budov chudobinec sv. Karla Boromejského. V roce 1891 dala vybudovat opatrovnu a sirotčinec v domě nazvaný Nazaret. Bylo zde až dvacet sirotků, o něž se staraly čtyři řeholnice. Za 1. světové války byl v domě vojenský lazaret, později škola a pošta.

Roku 1906 byla povýšena na městečko.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
• 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
• 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk
• 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk
• 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk
• 1949 Pražský kraj, okres Nymburk
• 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
• 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932

V městysi Loučeň (889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, autodoprava, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cukrář, obchod s drůbeží, fotoateliér, 4 holiči, 5 hostinců, kartáčník, klempíř, 2 koláři, košíkář, kovář, 3 krejčí, 2 malíři pokojů, mlátící družstvo, modistka, obchod s obuví Baťa, obuvník, pekař, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, radiopotřeby, 4 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Loučeň, šrotovník, 2 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Thurn-Taxis, 2 zámečníci, zednický mistr