Běrunice (Okres Nymburk)

Historie

Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. Století, kdy prof. Aug. Sedláček ve své knize „Hrady, zámky a tvrze“ sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v l. 1354 - 66 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela. Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel poplatně i náš dvůr. Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji naši obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není znám. Podrobná historie držitelů Běrunic v rozmezí 1354 - 1900 je popsaná v kronice. Z běrunické historie po roce 1900 Pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov n/L, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po r. 1990 opustily. Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě (1900). Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 odevzdána veřejné dopravě, a sice: Vlaky jezdily z Městce Králové do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, z Chlumce do Městce ráno v 7,30, odpoledne 19,30 hod. Dne 21. srpna 1925 rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k nemalé a všeobecné radosti obyvatelstva. Téhož roku bylo založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo pěknou mlátičku a silný motor. Většina rolníků mlátila toho roku elektrickým pohonem. Avšak i toho roku mnozí nedůvěřiví mlátili parní mlátičkou. Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“. Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech minulého století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy. V letech 1973 - 75 se pokládal asfaltový povrch v ulicích. Náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v r. 1994 jediný rybník v Běrunicích „Plácek“. Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před vánoci 2002.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové
1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
1949 Pražský kraj, okres Poděbrady
1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932

Ve vsi Běrunice (přísl. Běruničky, Nový, 1317 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

biograf Sokol, cihelna, 3 holiči, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, malíř, obchod s obuví, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 pojišťovací jednatelství, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 5 řezníků, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Běrunice, švadlena, 3 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží

V obci Slibovice (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

sušárna čekanky, 2 hostince, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek

Ve vsi Velké Výkleky (462 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro obec Velké Výkleky, trafika, truhlář

V obci Vlkov (289 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

obchod s dobytkem, 2 hostince, krejčí, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář