Zdětín

Pamětihodnosti

Kostel „Všech svatých" je gotický, ze 14. století. Kolem byl hřbitov, který byl zrušen v letech 1903 – 1904 a zřízen nový za vsí při levé straně silnice vedoucí do Benátek nad Jizerou. Podíváme-li se na kostel, poznáváme na první pohled, že nebyl stavěn najednou. Původně to byla gotická kaple – dnes kněžiště. Později byla přistavěná obdélná loď, která je však již z části zbarokizována a naposled byla postavena věž podoby komolého jehlanu, která je již v čistém slohu barokním. Věž měla být původně ukončena bání. To jsou nesporné důkazy o několika obdobích stavby. Věž má dvě patra (v druhém jsou hodiny). U kostela na straně východní stála zděná, osmistěnná barokní kostnice, která byla rozbořena v roce 1926. Kostel se hřbitovem byl obehnán zdí. Hlavní oltář je z roku 1682. Po stranách oltáře jsou jednoduché brány s dveřmi. Oltářní obraz na plátně představuje svaté v nebi a pochází z 18. století. Po stranách jsou obrazy Sv. Václava a Sv. Zikmunda. Druhý je oltář Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, s obrazem Sv. Jana almužníka. Dále jsou zde obrazy Sv. Antonína a uzdravení Lazara na plátně z počátku 18. století. Zajímavý je obraz z roku 1763, který představuje sv. Mikuláše s měšcem. Na zadní straně je poznamenáno: "Tento obraz na svug naklad dal postaviti pan Frantissek Swaczina soused Zdietinske na wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. Deozemb".

Do roku 1916 byly na hlavní věži 3 velké zvony a na věžičce malý zvonek sanktusový. 30. října 1916, když byly prováděny rekvisice zvonů pro válečné účely, dostavili se do Zdětína maďarští vojíni a sebrali tři zvony: 1. Zvon o průměru 80 cm z roku 1687 - „poledník.“ 2. Zvon o průměru 47 cm pocházející z 15. – 16. století, který byl bez srdce a neužívalo se jej. 3. Zvonek o průměru 23 cm z roku 1702 v sanktusníku - „umíráček.“

• Památník obětem 1.a 2. světové války

Historie

Z archeologických nálezů se zjistilo, že osada Zdětín zde byla již na rozhraní III. a II. tisíciletí př.n.l., tedy v mladší době kamenné. První písemný doklad máme o Zdětíně z roku 1189, kdy byla ves Zdětín darována Hroznatou Kadeřavým z Peruce křížovníkům svatomařským. V 9. století byl tu farní chrám téhož řádu, který se již roku 1260 připomíná jako farní v dějinách panství benáteckého. Stalo se tak roku 1335 a vykoupil je biskup Jan, který pocházel z rodu pánů z Dražic. Ve válkách husitských ho získal od Johanitů, Václav Myška z hrádku nad Zámostím (Myškův zámek ve Starém Stránově) jako ves zápisnou kláštera u Matky boží z Malé Strany – Václav Myška z Hrádku byl věrným stoupencem mistra Jana Husa a provázel ho do Kostnice. Roku 1436 měl ves Zdětín i s podáním kostelním v držení řád Maltezanů. Roku 1437 se dovídáme, že Václav Myška z Hrádku dobrou vůlí postupuje Zdětín Janovi z Kunvaldu, když císař Zikmund tak nařídil. Jan z Kunvaldu byl podkomoří českého království, který penězi vypomohl císaři z tísně a získal tím jeho přízeň. Zdětín mu byl dán jako zástava. V erbu měli jeho potomci zlatého korunovaného draka v modrém poli a vládli dlouho Dražicemi. Tak patřil Zdětín k Dražicím, později k panství benátskému a jen malá část vsi patřila v letech 1505 – 1533 k Brodcům. Roku 1512 koupil Dražice Bedřich purkrabí z Donína. (Pánům z Donína patřily na Nymbursku Velelibské dvory, z nichž největší má jméno Zdonín). Donínští páni vystavěli roku 1526 v Nových Benátkách zámek a trvale se v něm usídlili. Roku 1548 se synové Bedřichovi o panství rozdělili a zboží benátské dostal Jindřich z Donína. Roku 1560 Ferdinand I. osvobodil Jindřicha z Donína od zástavy na vsi Zdětíně.

O původu jména Zdětín

Jméno vsi pochází snad od staročeského slova bzděti, bzdíti t. j. slabě kouřiti nebo dýmati a znamenalo by ves, kde strážní měli dýmem ohně znamení dávati. Zdá se však, že i tato ves má jméno po zakladateli, neboť jsou známa staročeská osobní jména Zdata, Zdech, Zdeš, Zděn apod. Jména vsí s Koncovkou – ín odvozena jsou z osobních jmen, původně adjektiv, k nimž nutno přimysliti si slovo hrad, dvůr, statek , jako: Teta – Tetin hrad, později Tetín. Zdech nebo Zdět – Zdětín, t. j. Zdětův dvůr.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky;
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky;
• 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky;
• 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky;
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky;
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky;
• 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, expozitura a soudní okres Benátky nad Jizerou;
• 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav;
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.

Rok 1932

V obci Zdětín (přísl. Chrástecký Dvůr, 856 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, konsum Svépomoc, 2 kováři, 2 krejčí, Dodávkové družstvo mistrů krejčovských, obuvník, 2 paliva, pekař, pokrývač, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky