Vlkava

Pamětihodnosti

• Zámek Vlkava, postaven roku 1736.

Historie

Vlkavské panství

Obec Vlkava je poprvé připomínána roku 1046. Ve 14. století bylo ve Vlkavě několik vladyckých statků, od roku 1415 se uvádí středověká tvrz, kdy větší část vsi s tvrzí držel Hereš Masák z Vrutice. Po roce 1601 Chlivenský opustil zchátralou dřevěnou tvrz, postavil ve Vlkavě zděný zámeček z kamene se dvěma kuchyněmi, světničkami, komorami a sklepy. Na místě původní dřevěné tvrze zde zbylo jenom prostranství ke skladování lesního, většinou palivového dříví. Roku 1636 se stal majitelem statků Vlkava Otta Bedřich hrabě z Harrachu. Roku 1736 byl ve Vlkavě postaven nový zámek v barokním slohu. Nový zámek dali postavit tehdejší majitelé panství Harrachové. Ti postavili u zámku i pivovar. Nedaleko bývala vinice 8 korců, z níž se tlačívalo kolem 80 věder vína.

Loučeňské panství

Roku 1789 koupil zámek a statky Vlkavu Filip Nerean kníže z Fürstenberka a připojil jej k loučeňskému panství. V roce 1873 barokní zámek z části vyhořel, zřítila se jeho věž i s hodinami a zvonem a znakem hrabat Harrachů. Obec tím ztratila krásnou architektonickou dominantu. V roce 1874 vyhořel lihovar (tzv. vinopalna, která stála na západ od obytné budovy zámku). Růst obce byl doprovázen výstavbou občanské vybavenosti, z nichž podstatnou se stala roku 1910 výstavba obecné (dnes mateřské) školy.

Po roce 1918

K roku 1921 se panství propadlo do velkých dluhů, hospodařilo tak špatně, že dluhy nebylo již možno platit. V roce 1924 byla provedena parcelace velkostatku tak, že dělníci dostali odstupné, jež mnozí využili k nákupu pozemků. Kdo ze zaměstnanců dvora nechtěl penzi či odstupné, ten byl nucen dvůr opustit a v mnoha případech se z obce odstěhovat, pokud v ní neměl svůj vlastní domek. Pro mnohé tu znamenala pozemková reforma počátek samostatného zemědělského hospodaření. Po provedení pozemkové reformy povolil Pozemkový úřad bývalému velkostatkáři Thurn Taxisovi prodat volně zbývající statky. V letech po první světové válce ovlivnila výstavbu obce místní podnikatelská aktivita i družstevní výstavba rodinných domů na pozemcích prováděné parcelace velkostatku. Obec se stala rovněž vyhledávaným místem letních pobytů městského obyvatelstva, na východním okraji území obce sousedícím s katastrem obce Loučeň, byla vybudována u lesního rybníka Jivák chatová osada. V roce 1930 měla obec historicky největší počet 595 trvale bydlících obyvatel.

Na sklonku druhé světové války se někteří vlkavští a čachovičtí občané zmocnili vojenských skladů nedaleko Jiváku s cílem podpořit Pražské květnové povstání ukořistěnými zbraněmi a municí. Obci tehdy hrozil osud Lidic a pravděpodobně jen díky rychlému postupu vítězných vojsk nebyla Vlkava vypálena. Po požáru cukrovaru byl rozvoj obce ochromen zničením místního zpracovatelského průmyslu.

Rok 1932

V obci Vlkava (přísl. Bor, 599 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cukrovar, obchod s cukrovinkami, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 obuvníci, 2 pekaři, pivovar, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vlkavu, trafika, velkostatek

Po roce 1948

Díky příznivé dopravní poloze obce se při silnici I/38 vybudovala ve Vlkavě čerpací stanice pohonných hmot a motorest.

Vlkava je ve svazku obcí Svatojiřský les.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
• 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
• 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk
• 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk
• 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk
• 1949 Pražský kraj, okres Nymburk
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.

Osobnosti

• Šimon Brixi (28. října 1693, Vlkava - 2. listopadu 1735, Praha), hudebník, varhaník a skladatel. Otec Františka Xavera Brixiho, jednoho z největších českých barokních skladatelů.

• Jan Josef Brixi (1. března 1711, Vlkava - 27. dubna 1762, Mělník), hudebník, varhaník a skladatel. Otec Jeronýma Brixiho, hudebníka a skladatele.