Rokytovec (Okres Mladá Boleslav)

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.

Již v r. 1322 se připomíná vladyka Milota z Rokytovce. Ves však byla dlouhá léta rozdělena na jednotlivé statky. V r. 1364 se uvádí Bedřich Cetenský z Cetně jako pán na Rokytovci. Část patřila i potomkům Milotovým Mikuláši a Milotovi, faráři Rožďalovickému, kteří drželi v r. 1368 ves Brodce. V r. 1382 je zde připomínáno úmrtí bratrů Zdeňka, Řikonise a Paška z Rokytovce. Osudy obce jsou více jak sto let neznámé, statky rokytovské se stávali různě součástmi statků okolních. Kolem r. 1500 byl Rokytovec koupen spolu s jinými statky Václavem Klusákem z Kostelce a připojen ke statku Velké Horky. Po jeho smrti v r. 1548 si rozdělili statky synové.

Rokytovec připadl Oldřichovi. R. 1556 syn Oldřicha Klusáka Albrecht Rokytovec prodává Václavovi Prockovi z Cetně, který zde vystavěl tvrz. Ten statek r. 1573 prodává Markétě Vančurové z Řehnic, která se provdala za Kaplíře ze Sulevic. Jeho bratr Vojtěch pak prodává r. 1599 Rokytovec Mikuláši z Gerstorfu a Malšvic. Ten Rokytovec opět připojuje ke statku Velké Horky. Byly mu však veškeré statky jako účastníkovi stavovských bouří po r. 1620 zkonfiskovány. Tvrz poté ztratila svůj význam a patrně jako zchátralá byla zbořena či přestavěna na sýpku. V r. 1621 koupil statek Velké Horky, jehož součástí je i Rokytovec Jiří Benedikt Benyk z Petersdorfu. V r. 1644 zdědila statky dcera jeho Anna Marie. Dle zápisů z matriky fary strenické se připomínají z let 1649 gruntovníci rokytovští Matouš, Semián, Novotný, Daněk, Kučera, Kvapil, Vávra a Štekr. V r. 1662 Bláha, Bulíček, Červenka, Váňa, Čistý, Kvapil, Kučerovi, Rezek a Adam Hála, který byl v roce 1664 rychtářem rokytovským. V tomto roce žilo v Rokytovci 123 obyvatel. V r. 1676 prodala Anna Benyková statky Janovi Renardovi z Valmerodu. Nový držitel se stal hejtmanem boleslavského kraje. Panství horecké však prodal r. 1691 Františkovi Mikulášovi z Klíbersburku. Tímto svobodným pánem je již příštího roku 1692 statek prodán Silvii Kateřině Šlikové z Holiče, rozené hraběnce z Vchynic. Po její smrti byl statek rozdělen mezi manžela Františka Josefa Šlika z Holiče a potomky, říšské hrabata ze Vchynic.

Po smrti hraběte Šlika v r. 1740 se Horecký statek stal vlastnictvím Františka Ferdinanda Vchyňského ze Vchynic. Ten po dvou letech zemřel a poručníkem jeho nezletilých dítek se stal Filip Josef Vchyňský. Ten s povolením králové Marie Terezie prodal statky své, včetně Velkých Horek r. 1744 říšskému hraběti Františku Josefu Pachtovi z Rájova, čímš byly statky horecké s panstvím Bezenským spojeny. Připojení k panství bezenskému drželo potomstvo rodu Pachtů až ke konci 19. století. Dne 1. května 1881 prošel prodejem velkostatek Bezenský, ke kterému patří dvory velkohorský, nemyslovický i rokytovský se vším příslušenstvím z hrabat Pachtů z Rajova na předposledního císaře rakouského Františka Josefa. V r. 1890 žilo v Rokytovci 264 obyvatel. Rok 1918, rok znovunabytí naší samostatnosti, znamenal také převod jmění Habsburků do rukou národa a tak také dvůr rokytovský se stává majetkem státním. Pozůstatkem někdejší tvrze je patrně sklepení pod dominujícím špýcharem, nacházejícím se uprostřed obce. Budova široká 8,5 metru je 24,5 metru dlouhá, se starší částí v délce 17,5 metru.