Němčice

Historie

O době vzniku Němčic není nikde dochována žádná zpráva, ale existovaly jistě dávno před tím, než se zmiňuje nejstarší zápis. První zmínka pochází ze 14. století, připomíná nám jakéhosi zemana z Němčic. Později se staly Němčice majetkem rodu Johanitů u Matky Boží na Malé Straně v Praze. Za husitských válek se zmocnil Němčic i Zdětína (obě vsi patřily Johanitům) Václav Myška z Hrádku nad Zámostím, který byl horlivým přívržencem Jana Husa.

Roku 1437 byly obě vsi podstoupeny císařem Zikmundem Janovi z Kunvaldu. Jan z Kunvaldu prokázal císaři mnohé služby a ten se mu za to vždy náležitě odměnil. Roku 1436 daroval císař Janovi Uhříněves, r. 1437 Dražice. Během svého života obdržel Jan z Kunvaldu od císaře mnoho statků, ale i majetku církevního, např. Vtelno nad Jizerou, Klíčany a Hostice. Jan zemřel po roce 1440. Jeho potomci synové Jan Václav a Bohuslav a dcera Anna pak vládli Dražicům.

K Němčicům se táhli páni Myškové. Konečně roku 1446 prodal Hereš Myška Hrádek nad Zámostím, který leží nad Jizerou, vsi Libichov, Strašnov, Němčice a Hrušov svým synovcům Pavlovi a Matějovi a Hrádku. Proti tomuto prodeji byl Pešík ze Struh dědic Libichova, který tvrdil, že má větší právo na dědictví Němčic a Strašnova. Pravděpodobně ale něco v této při získal, neboť část Němčic patřila k majetku Stružskému. Tento zmiňovaný Pešík byl r. 1440 na sjezdu v Nymburce a r. 1450 mezi těmi, kteří táhli proti Sasům. Později pak vládl na Struhách Zdeněk z Chrástu, ten po své smrti (r. 1492) zanechal část Němčic své dceři Johance. Johanka se provdala za Zikmunda Stružského z Doubravan a v roce 1547 odkázala dvůr v Němčicích Janovi Mistrovskému z Nemyšle, který vedl spor o statek v Němčicích s Janem Purkrabím z Donína a teprve roku 1552 tento spor vyhrál. Krátce poté podstoupil statek Krizeldě z Hodějova, která prodala Němčice Jiříkovi Cetenskému. Když Mistrovský v roce 1554 činil poslední pořízení, nejmenoval Němčice již mezi svými statky. To bylo samo sebou důkazem, že Němčice byly odděleny od Struh. Jiří Cetenský se zmiňuje o Němčicích jako o příslušenství Vinařickém. Jeho nástupce Mikuláš neudržel, snad je prodal Václavu Mazancovi z Vestce. Část Němčic byla již dříve v moci pánů z Donína a patřila k Charvátcům. Paní Anna z Vartemberka koupila roku 1555 Charvátecký statek od Jana z Donína a připojila Němčice k Dobrovici.

Zatím jiný díl Němčic patřil vrchnosti boleslavské. Město Boleslav se vykoupilo z poddanství za Bohuslava Hasišteinského dne 19.4.1595 a stalo se městem královským. Bohuslav byl velmi příznivý Němcům a mnoho jich přivedl do Boleslavi. Se svou manželkou Evou z Valdštejna neměl žádné děti a proto učinil hlavní dědičkou právě ji. Zemřel 17.10.1605 a byl pohřben v Týnském kostele v Praze. Eva se znovu provdala a to za Jiřího Bedřicha, hraběte z Hohenlohe, J. M. G. válečného řádu, kterému odkázala všechen svůj majetek. Roku 1628 prodala boleslavské panství a Kosmonosy Gottfriedovi Jindřichovi, hraběti z Pappenheimu. Tento pán, známý válečník, byl smrtelně postřelen v bitvě u Lutzenu a zemřel 7.11. 1632. Než zemřel, poručil svého nezletilého syna Wolfganga Adama a manželku do péče knížeti Fridlanskému. Také Wolfgang šel dráhou válečníka a při jednom boji byl zabit. Dle poslední vůle hraběte připadly statky Marii Esteře z Huischinu, rozené Gerau a Kateřině z Trautmannsdorfu. Marie Ester prodala kosmonoské panství roku 1650 Heřmanu Černínovi z Chudenic za 120 000 zl. Uherských. Černínové drželi panství do roku 1738. Pak bylo panství prodáno roku 1740 Zikmundu Gustavovi, hraběti Hrzanovi z Harasova. Roku 1760 koupila kosmonoské panství Jahanna Martinická. Roku 1804 se dostalo panství do rukou Friedrichovi z Mirbachu. V jeho rodu zůstalo dlouho přes rok 1848.