Dolní Bousov

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Kateřiny

Historie

Nejstarší historie osídlení je doložena od mladší doby kamenné. V době železné zde pobývali Markomani a v průběhu 8. století se zde usazují Slované.

První písemné zmínky pocházejí z let 1318, kdy je připomínán Ctibor z Búsovce, roku 1330 je pak připomínán Bús z Bousova, pravděpodobný zakladatel zdejší tvrze, a konečně roku 1360 je připomínána samotná obec – farní ves Búsov na potoku Klenici, přináležící k panství hradu Michalovice.

Roku 1497 je Bousov poprvé uváděn jako městečko přináležející k panství hradu Kost. Roku 1560 získává právo pořádat dva výroční trhy ročně a v roce 1600 získává od císaře Rudolfa II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem.

V roce 1991 byl obci navrácen status města . Od 11. května 2006 obec užívá vlajku.

Nejslavnějším rodákem obce je český filmový a divadelní herec a režisér Vítězslav Vejražka, z fiktivních pak rekrut Pech z Osudů dobrého vojáka Švejka, podle jehož podání zde bylo "267 domů, 1936 obyvatelů českých, hejtmanství Jičín, okres Sobotka, bývalé panství Kost, farní chrám svaté Kateřiny ze 14. století, obnovený hrabětem Václavem Vratislavem Netolickým, škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, cukrovar, mlýn s pilou, samota Valcha, šest výročních trhů".

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Sobotka
• 1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka
• 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka
• 1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Sobotka
• 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Rok 1932

Ve městě Dolní Bousov s 2009 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo oděvních živností, sbor dobrovolných hasičů, lékař, 3 autodopravci, biograf Bousov, cukrovar, 2 čalouníci, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, výroba granátového zboží, 2 hodináři, 8 hostinců, kapelník, výroba kartáčů a štětek, kloboučník, 2 knihaři, 2 mechanici, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 pily, sklenář, okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, městská spořitelna, stavební podnikatelství, velkostatek, zubní ateliér

Ve vsi Bechov s 280 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Dolního Bousova) byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, konfekce, kovář, mlýn, 2 obuvníci, pila, obchod se smíšeným zbožím, truhlář

Ve vsi Horní Bousov s 509 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Dolního Bousova) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, výroba lihovin, lom, 2 mlýny, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, obchod se zvěřinou a drůbeží