Bělá pod Bezdězem

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělé pod Bezdězem.

Městská památková zóna

Má 11 částí, objektů:

• V nejvyšším bodě města stojí zámek ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno muzeum města, většina jeho prostor byla přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple z roku 1629.
• Česká brána, poslední z někdejších čtyř na vchodech do středu města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
• Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv.Václava, založený 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 byl opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do r. 1950 kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.
• Děkanský chrám Povýšení sv.Kříže byl postaven v 14.století současně s nově zakládaným městem, po požáru v roce 1635 byl v roce 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881.
• Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19.století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
• Městský dům čp.85, stojí na náměstí od poloviny 18.století
• Městský dům čp.86, také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797.
• Budova děkanství z roku 1807
• Socha sv.Jana Nepomuckého z počátků 18.století, stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem
• Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru
• Pomník Na stráž byl postaven v roce 1931 v parku, autorem je Josef Mařatka.

Historie

Původní obec

Původní obec zvaná Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže říčce Bělé zvané Nový Bezděz a přenesl na něj práva původního.

Nové místo i jméno

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka - Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a majetnictví města se několikrát měnilo.

Změny v 16.století

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16.století se zde vyrábělo sukno. . Koncem 16.století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval. . O rozsáhlý majetek (měl i Kuřívody) přišel po bitvě na Bílé hoře, kdy emigroval ze země.

Od 17.století

Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Caretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848. Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně děti. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka. . V roce 1938 se po německém záboru pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
• 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem
• 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem
• 1949 Liberecký kraj, okres Doksy
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

Rok 1932

Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky

Služby (pouze výběr: 4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér

Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky

Po 2. světové válce

Po příchodu Rudé armády do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byli-li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.