Neratovice

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Vojtěcha

Historie

Podle archeologických nálezů bylo území dnešního města poměrně hustě osídleno již v dobách pravěku. Husté lesy při řece Labi lákaly k osídlení nejprve lovce a sběrače, posléze i zemědělce. Poblíž Lobkovic dokonce našli vědci i pozůstatky tzv. dlouhého domu, typické stavby neolitických zemědělců. Oblasti se nevyhnuli ani Keltové, což dokazují nálezy z doby římské. Po Germánech už sem zamířili Slované, kteří v povodí Labe žili také v poměrně velkém počtu. V této krajině se střetávaly slovanské kmeny Pšovanů s Čechy a Zlíčany. Díky vlivu církve se situace stabilizovala. Vesnice Neradice, původní název Neratovic, je poprvé písemně doložena z roku 1227. Existovala ale patrně mnohem dříve.

Z roku 1380 se zachovaly záznamy o sporu kvůli jezu na Labi mezi Janem z Jenštejna, pražským arcibiskupem a Janem Čuchem ze Zásady, který byl tehdy vlastníkem Lobkovic a také maršálkem královského dvora. Sporu využil král Václav IV., který Jana z Jenštejna zbavil církevního úřadu a poslal na zdejší pozemky své vojáky.

V období po třicetileté válce se zdejší krajina vylidnila a v Tereziánském katastru v polovině 18. století je evidováno v Neratovicích jen 49 lidí na sedmi hospodářstvích. V roce 1848 byla zrušena vrchnostenská správa šlechty a Neratovicko připadlo do správy okresního hejtmanství v Karlíně. Tehdy zde žilo 229 lidí ve 30 domech. Postupnému rozvoji napomohlo vybudování v letech 1824 - 1834 tzv. Rumburské silnice z Prahy na sever Čech. V roce 1873 bylo postaveno vlakové nádraží a tratě jak na Prahu, tak směrem k Brandýsu nad Labem. Roku 1898 zde založil V. B. Goldberg továrnu na výrobu oleje, mýdla a svíček. Další továrnu postavil roku 1905 Ing. G. Šebor, v ní vyráběl různé chemikálie, zejména pak čpavek. V roce 1908 přešly Neratovice pod správu okresního hejtmana v Brandýse nad Labem. Ke konci 1.světové války zde žilo téměř tisíc lidí a roku 1917 od ing. Šebora jeho továrnu koupilo družstvo GEC a zpracovávali zde ročně 22 vagonů marmelády. V roce 1920 koupila továrnu Goldberga s 220 dělníky firma Saponie.

Legenda

Vojtěšské legendy nám dochovaly krátkou zprávu o události spojené právě se svatým Vojtěchem. Biskup se zde nechal převézt přes Labe, ale protože místo peněz převozníkům jen požehnal, byl zbit a okraden o obuv, a proto se prý neratovickým říkávalo dlouho „zouváci“. Onen kámen, kde byl sv. Vojtěch okraden, měl být prý základem dnešní kaple sv. Vojtěcha ze 17. století, ale to bude asi jen omyl.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1944 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mělník, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932

V obci Neratovice (1965 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, přístav, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

5 lékařů, autodílna, 7 autodopravců, brašnář, biograf Sokol, biograf Grand-Rio-Radio, cihelna, drogerie, drůbežárna, hodinář, 5 hostinců, hotely Bivoj, Čuba, Pošta a Sokolský dům, továrna na rybí konzervy Gec, lékárna, masér, továrna na mýdlo a svíčky Saponia, továrna na poživatiny, výroba slévárenských potřeb, Lidová záložna pro Neratovice, Spořitelní a záložní spolek pro Neratovice, Živnostenská záložna v Neratovicích, strojírna Jakubec, vývoz zeleniny

V obci Byškovice (přísl. Horňátky, 835 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Neratovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

výroba cementového zboží, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, modistka, obchod s moukou, 3 obuvníci, palivo, 4 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek Neštěmické rafinerie cukru, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami

V obci Korycany (330 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Neratovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

výroba brousků, obchod s dřívím, 2 hostince, 2 koláři, košíkář, 2 kováři, mlékárna, obchod s lahvovým pivem, 14 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Havelka

V obci Lobkovice (517 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Neratovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

autodoprava, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, továrna na karbid Kasper, 2 kováři, krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, mlýn Kasper, obuvník, pekař, písek, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Lobkowitz, vetešník, vulkanizační závod