Zruč nad Sázavou

Pamětihodnosti

• zámek Zruč nad Sázavou
• kostel Povýšení svatého Kříže
• kaple svatého Josefa
• pohřební kaple
• kostnice

Zručský zámek s přilehlým parkem se po několika letech dočkal velice výrazných oprav a renovací. Opravy trvaly do června 2010 a zpřístupnily se nové části zámku i s věží a vznikl tedy nový prohlídkový okruh. Na zámku se opravilo podkroví, které slouží jako výstavní a koncertní sál. V místech, kde se vyskytoval městský úřad, je dnes prohlídkový okruh. Úřad se přestěhoval do levé části, kde sídlila donedávna Základní umělecká škola. Opraveny byly jak fasády, tak i samotný interiér. Zámek se dočkal i osvícení, takže je tato dominanta vidět i v nočních hodinách. V zámeckém příkopě vznikla naučná rytířská stezka pro malé děti. Součástí expozic ve zručském zámku je i muzeum panenek, kde se vyskytují panenky až z Japonska, které městu věnovala japonská firma ASMO czech, s.r.o. V prostorách zámku se také nachází Regionální muzeum, které je zaměřené zejména na dobu, kdy ve Zruči sídlila firma Baťa. Můžete zde zhlédnout dobové fotografie, ševcovské nástroje a celkový život zručáků...

I zámecký park se dočkal některých úprav a to zejména po vichřici, která se přehnala Zručí 28. června 2008 a způsobila obrovské škody po celém městě a zejména v parku. Byly vykáceny některé nevhodné porosty a nahrazeny novými. Oprav se dočkal altán, zámecká zeď, vstupní brána, hradby i fontána. Byl instalovaný nový „dobový" mobiliář i lucerny.

Podzámčí – kdysi místo procházek romantické hraběnky Emmy Schebkové. Přímo ze zámeckého parku na vysoké skále si nad průrvami nechala zbudovat dřevěné mostky a cestičku lemovanou zelenými porosty i barevnými skalkami. Tudy se pod původním opevněním a pod bývalou sýpkou, jejíž základy tvořil skalní masiv, dostávala až k výklenku, který si na skále, přímo nad železniční tratí kopírující tok řeky Sázavy, nechala udělat. Však se dodnes tomuto místu říká „Barončina vyhlídka“. Ve městě žijí ještě pamětníci, kteří, stejně jako kdysi baronka Emma, po této trase procházeli. Původní mostky zub času vyhlodal, nové se nepostavily, což průchodu zabránilo a cestičky i skalky se změnily v neproniknutelnou divočinu. I na tato místa, kdysi tak krásná, se proto nezapomnělo v rozsáhlém projektu „Zručský zámek ožívá“. Trasy původních cestiček se vyčistily od náletových křovisek a opět vynikly kamenné scenérie, přímo se nabízející pro obnovení skalek. Nově přemostěny byly průrvy a barončin okruh tak byl k radosti místních občanů i potěšení návštěvníků znovu zpřístupněn. Zajímavá je i nově zbudovaná opěrná zeď, dále pohled na zámek od městečka a domek v podhradí čp. 12, který je veden v seznamu chráněných památkových objektů, bez zajímavosti není ani vyhlídka na město ze schodů pod baštou a nově vydlážděné uličky směřující k zámecké bráně. Součástí parku je psí hřitov. Kde rod ŠEBKŮ pohřbíval své lovecké psy,které bral skoro jako členy rodiny. Podle historických záznamů byli na psím hřbitově 8 náhrobků a zbyli pouze 2. Jako na lidských hřbitovech byl uprostřed pomník. Tento je s králíkem a s loveckou brašnou a stojí v parku dodnes. Hřitov v parku leží u altánu s jezírkem

Historie

První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1328, kdy Heřman z rodu Chvalovských z Ledec daroval podací kostelní právo ve Zruči pražskému Klášteru na Zderaze. Roku 1355 se jako patron zdejšího kostela uvádí Petr z Orlíka, jenž se o dvacet let později zval z Kolovrat. Kolovraté ve Zruči sídlili téměř 200 let. Za vlády Kaleniců byla Zruč v roce 1561 povýšena na město. Jako městský znak byl pojat rodový erb Kaleniců - dva spojené stříbrné buvolí rohy na červeném štítě (tím je dodnes). Kalenicové přestavěli ve druhé polovině 16. století původní gotický hrad na renesanční zámek. Zámek i s celým panstvím jim však byl roku 1623 zkonfiskovám za účast Albrechta z Kalenic na stavovském povstání.

V roce 1781 zachvátil zámek požár, který zničil zámecký archiv a převážnou část výzdoby interiérů. Až v letech 1872-1878 nechal Jan Skrejšovský zámek opravit a to ještě ve slohu barokním. Další přestavba v letech 1891-1894, kterou nechal provést podnikatel v oboru železničního stavitelství Jan Schebek, se již nesla v romantickém stylu. Rod Schebků vlastnil zručský zámek až do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn. Dnes je zámek majetkem města.

V roce 1939 zde firma Baťa postavila velký závod na dětskou obuv (Sázavan), která se prodávala po celém světě, díky tomuto závodu se Zruč velmi rozrostla. Plány s městem byly takové, že by se Zruč měla rovnat jak velikostí, tak průmyslem dnešnímu Zlínu. Ve Zruči mělo stát letiště, nemocnice i vysoké školy, ale po příchodu Němců v roce 1939 se plány nemohly uskutečnit a postupné znárodnění po roce 1945 tuto myšlenku absolutně zamítlo. Nyní je Zruč rozdělena místním neoficiálním názvem nová Zruč a stará Zruč.

V 70. letech byla v blízkosti města postavena vodní nádrž Švihov, kterou zásobuje řeka Želivka. Tato nádrž zásobuje pitnou vodou nejen Prahu, ale i široké okolí Zruče nad Sázavou a řeky Želivky. V obci Nesměřice (4 km od Zruče) se nachází hráz této vodní nádrže.

Ve Zruči se natáčel film Lásky jedné plavovlásky od Miloše Formana, který byl nominován na Oskara jako cizojazyčný snímek. Film zvítězil v Cannes a získal Zlatou palmu, dále byl nominován na Zlatý globus. Zruč můžete vidět i ve filmu Dědeček, Kylián a já.

Každý první víkend v červenci se v areálu zručského zámku koná punk-rockový festival s názvem Zámekfest.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

• do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
• 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice
• 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice
• 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice
• 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou
• 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932

V městysi Zruč nad Sázavou (přísl. Domahoř, Dubina, 1105 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, synagoga, četnická stanice, zemský poříční úřad, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, autodoprava, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cihelna, 3 cukráři, obchod s dobytkem, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, elektrotechnický závod, hodinář, 2 holiči, 7 hostinců, hotel, klempíř, knihkupec, kolář, košíkář, 2 kováři, kožešník, 7 krejčí, malíř, mlýn, obchod s obilím, obchod s obuví, 2 obuvníci, 3 pekaři, porodní asistentka, 4 řezníci, sedlář, skladiště, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 3 trafiky, 3 truhláři, velkostatek, 3 zámečníci, zubní ateliér

Slavní rodáci

Zručským rodákem je také slavný zpěvák a politik Michael Kocáb, který krátkou dobu žil se svým otcem Alfrédem Kocábem (evangelický farář) a svou matkou ve Zruči v místním evangelickém kostele.

Dalším slavným Zručským rodákem je Josef Kolb, který hrál ve filmech jako Hogo fogo Homolka (ztvárnil postavu dědy, který neuhlídal už ani tu kozu), Lásky jedné plavovlásky (film natočený přímo ve Zruči), Hoří, má panenko (vysloužilý hasič, který hlídal tombolu), Dívka na koštěti (doktor v blázinci), Návraty, Nejkrásnější věk¨.