Klášterní Skalice (Okres Kolín)

Historie

Obec, původně nazvaná pouze Skalice, později Skalice Klášterská, nyní Klášterní Skalice se v listinách objevuje už v polovině 14. století, ale významu nabývá až se založením kláštera Milostné Panny Marie a založením zámku. Pozdější majitelka obce prodala zámek i s dvorem Janovi II. z Lichtenštejna v roce 1872. Tehdy byla zámecká budova opět přestavěna a získala dnešní podobu. Přízemí bylo upraveno jako byt správce dvora a v patře byly zřízeny sýpky a skladiště. Při pozemkové reformě ve 20. letech minulého století se zámek stal sídlem zbytkového velkostatku a v padesátých letech přešel do správy JZD. Soukromému zemědělskému podniku patří i v současnosti.

Klášter Skalice

Konvent byl založen až v roce 1357 a dokončen v roce 1400. Nejvýznačnější stavbou klášterního areálu byla gotická katedrála na niž na jihu navazovaly gotické klášterní budovy. Poslední pozůstatek po katedrále je zbytek gotického pilíře, který stojí severně od nynějšího zámku a částečné kusy kaple s východním průčelím a oknem. Další částečné zbytky (síň s křížovou klenbou a kapitulní síň) kdysi rozsáhlého klášterního komplexu se ještě nachází v dnes soukromém zemědělském statku. Za doby Karla IV. patřil tento klášter k největším a nejvýznamnějším stavbám tehdejší doby.

K založení tohoto cisterciáského kláštera silnou měrou přispěl sám císař Karel IV., ale o vlastním vzniku rozhodl mindenský biskup Dětřich z Portic. Základy byly položeny 13. října 1357 a při slavnosti prý byl přítomen sám císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi a fundaci potvrdil i sám papež Inocenc IV.

Z počátku nebyl klášter nijak bohatý, ale díky získání mnoha privilegií a výsostných práv, začal klášter a okolní ves rychle bohatnout. Navíc na přelomu 14. a 15. století získalo tehdejší vedení kláštera bohatou finanční injekci přímo od krále Václava IV.

Za husitského povstání byl v roce 1421 celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila husity obsazená Kouřim a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických.

Za Viléma Zuba z Landštejna byl roku 1481 klášter obnoven. Vzhledem ke stálým hospodářským těžkostem klášter r. 1553 opět zanikl a klášterní budovy byly ponechány svému osudu.

V roce 1690 z iniciativy opata sedleckého kláštera (Jan Sopko) byl klášter opět obnoven. Původní klášterní objekty však již byly zpustlé a proto byly postaveny budovy nové. Místo gotického kostela byla postavena pouze nevelká barokní kaple Panny Marie. Obnovený klášter byl definitivně zrušen za josefínských reforem (v roce 1783 Josefem II.) a od náboženského fondu jej v roce 1819 koupil Jiří Dörfel. Ten začal obytnou budovu kláštera přestavovat na zámek.