Zlonice (Okres Kladno)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlonicích.

Zámek Štáf
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, významná dominanta obce i kraje, architekt František Maxmilian Kaňka, 1727–1744
Barokní fara, architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, 1750–1753
Barokní špitál čp. 20, sídlo Památníku Antonína Dvořáka, 1745
Barokní dům panského zahradníka čp. 91
Velká hospoda čp. 69
Socha sv. Jana Nepomuckého u mostu
Boží muka na náměstí
Socha poustevníka sv. Onufria v poli východně od měsryse
Kříž v Pejšově ulici
Sokl kříže při cestě do Šlapanic
Židovský hřbitov

Muzea

Muzeum Antonína Dvořáka – Zlonice čp. 20
Železniční muzeum Zlonice – Tyršova čp. 444 a Lisovice čp. 7

Historie

Zlonicko bylo osídleno již v době předhistorické, jak o tom svědčí pravěké nálezy z konce 19. století. První písemná zmínka o obci vzniklé při obchodní cestě pochází z roku 1318, kdy je zmíněn Čáslav ze Zlonic, k roku 1343 byla obec královským zbožím. Jinak ovšem mnoho zpráv o středověkých dějinách nemáme. Vedle kostela Panny Marie stála na vyvýšenině nad obcí tvrz snad v místech dnešního zámku, kde sídlila mítní vrchnost. První zmínka o tvrzi pochází ovšem až z roku 1576.

Kolem roku 1564 se Anna z Kuřího provdala za Václava Valkouna z Adleru, který tak získal Zlonice věnem. Jeho rod je potom držel až do roku 1708. Za jejich držení je postaven renesanční zámek, který se dodnes nachází v centru obce v podobě po klasicistní přestavbě v 19. století. Znak Valkounů z Adleru nese jeden z portálů zámku s letopočtem 1602, zachoval se také soubor portrétů několika členů rodu z průběhu celého 17. století. V samotném závěru jejich éry jsou potom Zlonice r. 1705 povýšeny na městečko a r. 1707 je postavena budova radnice. Po krátké držbě panství rodem Liebštejnských z Kolovrat získávají na dlouhou dobu zlonické panství Kinští z Vchynic a Tetova, kteří významným způsobem ovlivňovali duchovní i hospodářský rozvoj obce i kraje až do 20. století.

Mezi nejvýznamnější projekt doby barokní, který významně ovlivnil podobu Zlonic i jejich okolí, patří vrcholně barokní novostavba kostela Nanebevzetí Panny Marie, který nahradil starší středověký chrám. Je spojena s osobou knížete Filipa Josefa Kinského a zlonického děkana Jana Adama Svobody (1682–1761). Roku 1723 je ve Zlonicích doložena první návštěva architekta Františka Maxmiliana Kaňky, který prokazatelně vypracoval plány novostavby. Ta byla zahájena až roku 1727 pod vedením stavitele Ferdinanda Hübnera a trvala až do roku 1744, kdy byly dokončeny věže. Kostel je jednolodní architekturou křížové dispozice se dvěma věžemi po stranách kněžiště. Děkan Jan Adam Svoboda inicioval také novostavbu farní budovy, která patří mezi nejvýstavnější vrcholně barokní obytné objekty Českého venkova. Jejím autorem je významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, který vytvořil plány nejspíše r. 1747. K samotné realizaci došlo ovšem až v letech 1750–1753. Ve Zlonicích se nalézají také další barokní objekty. Mezi ně patří např. budova špitálu (čp. 20), dnes Památník Antonína Dvořáka, postavený r. 1745, jak připomíná datace nad vstupním portálem nebo tzv. Dům panského zahradníka (čp. 91) navazující na bývalý areál zámeckého parku. Obraz pozdně barokního městečka, které Kinští ve Zlonicích během několika málo desetiletí 18. století vytvořili, doplňoval také barokní kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého a křížem a několik dalších plastik. Zlonice byly také v duchu barokní kultivace krajiny propojeny s nedalekým areálem zámku v Budeničkách (dnes součást Šlapanic), sídlem vrchnosti, kaštanovou alejí, vybudovanou v letech 1758–1766 resp. 1769. Při této cestě se nachází také raně barokní poutní kostel sv. Izidora z let 1680–1682 a pilíř původně se sochou tohoto světce (dnes odcizenou) z roku 1673. V letech 1837–1840 zbudovali Kinští v areálu kostela svou rodinnou neoklasicistní hrobku, jejímž autorem je vídeňský architekt Heinrich Koch. Městečku se ovšem nevyhnuly ani pohromy, 13. září 1758 jej postihl požár, roku 1866 zanesla do obce krajem táhnoucí pruská vojska choleru.

V roce 1853 přichází do Zlonic mladý Antonín Dvořák rodák z nedaleké Nelahozevsi. Od r. 1855 provozoval v obci jeho otec František tzv. Velkou hospodu (čp. 69) naproti panskému dvoru. Na svůj krátký pobyt ve Zlonicích, již v roce 1856 přesídlil do České Kamenice, která byla také panstvím Kinských, a svého učitele hudby Antonína Leihmanna však Dvořák vzpomínal po zbytek života. Do Zlonic zajížděl také při svých studiích na varhanní škole v Praze a vzpomínkám na Zlonice a zdejší kostel věnoval také svou první symfonii č. 1 dokončenou 24. března 1865 nazvanou příznačně „Zlonické zvony“

V roce 1872 byla zprovozněna Pražsko-duchcovská dráha, která nově spojovala hnědouhelné doly v okolí Mostu s Prahou. Jedním z vlastníků společnosti provádějící stavbu byl i majitel zlonického panství Ferdinand Kinský. V roce 1882 byla k ní přistavěna odbočka do Kmetiněvsi a Hospozína (dnešní provoz viz níže). V letech 1895–1899 proběhla novobarokní úprava kostela Nanebevzetí Panny Marie podle návrhu Friedricha Ohmanna. Další etapu úprav vedl již v duchu počínající secese Josef Fanta (1903) a doplnila ji fresková výzdoba interiéru od Adolfa Liebschera (realizace 1909–1911). V letech 1922–1923 proběhla elektrifikace obce.

V roce 1954 byl péčí Vlastivědného kroužku Zlonicka v budově barokního špitálu zřízen Památník Antonína Dvořáka, pro jehož provoz byl objekt stavebně upraven. Nachází se v něm pamětní místnost Antonína Dvořáka, obsahující památky spojené se skladatelovou osobou darované mj. jeho potomky. V památníku se nachází také artefakty připomínající historii obce a okolí mj. nejstarší barokní veduta Zlonic. 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.

O pobytu Antonína Dvořáka ve Zlonicích pojednává první díl I. řady TV cyklu České televize Historické minipříběhy a kuriozity.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný
1868 země česká, politický i soudní okres Slaný
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný
1945 země česká, správní i soudní okres Slaný
1949 Pražský kraj, okres Slaný
1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Rok 1932

V městysi Zlonice (2530 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, Obchodní grémium) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):

2 lékaři, zvěrolékař, 2 autodopravci, biograf Bratrství, výroba cementového zboží, 2 cihelny, 3 cukráři, cukrovar, 3 čalouníci, 3 výroby čerpadel, drogerie, dřevoobrábění, fotoateliér, galanterie, hodinář, 9 hostinců, hotel Koruna, hřebenář, knihkupec, konsum Včela, košíkář, obchod s kuchyňským nářadím, továrna na kůže, lékárna, akademický malíř, mlýn, 2 modistky, 5 obchodů s módním zbožím, opravy motocyklů, pivovar, radiopotřeby, sladovna, sochař kamene, Občanská záložna, Živnostenská záložna, 2 stavitelé, studnař, velkostatek, vinárna, zubní ateliér, železářství

Ve vsi Břešťany (303 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zlonic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

družstvo pro rozvod elektrické energie v Břešťanech, holič, 2 hostince, kapelník, kolář, 3 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník

V obci Lisovice (178 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Zlonic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, 2 hostince, kovář, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek

Ve vsi Tmáň (275 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zlonic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, kovář, 5 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek

Ve vsi Vyšínek (264 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zlonic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vyšínku, hostinec, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Osobnosti

Karel Pippich (1849–1921), sokolský funkcionář a organizátor kultury v Chrudimi
Václav Roštlapil (1856–1930), český architekt, autor podoby pražské Strakovy akademie či Psychiatrické léčebny Bohnice
Eduard Ingriš (1905–1991), hudební skladatel, dirigent, dokumentarista

akademie či Psychiatrické léčebny Bohnice